
skoda.virt.cz
stránky o vozech Škoda 105-136, Rapid, Garde a jejich předchůdcích
Elektromobilita
prohledat
1514 příspěvků (zobrazeno 101 až 150) od 04.09.2021 do 29.04.2025, založil/a Jirik_Tuňák1983
Tady je těch 15 cm i vidět.
Ale taky byste mohli trochu pátrat sami.

-> Bukaj:
15 cm to určitě nebude, už jen kvůli tomu, že by to začla tráva stínit. Ten jeden panel má na šířku 1,1 metru, je položený naležato, tak si z těch 1,1 m zkus udělat "kolmici" k zemi.
15 cm to určitě nebude, už jen kvůli tomu, že by to začla tráva stínit. Ten jeden panel má na šířku 1,1 metru, je položený naležato, tak si z těch 1,1 m zkus udělat "kolmici" k zemi.
-> MXMarek 23.04.25 15:28:52: -> palinator 23.04.25 15:34:01: Jak na to tak koukám, tak tady ty panely jsou na vyšší konstrukci (na nižší straně tak 0,5 - 0,75 m nad zemí), tam by nějaká vegetace fungovat mohla.
Ale tady -> palinator 23.04.25 09:19:56: buď klame fotka, nebo jsou panely až k zemi (tak 10-15 cm nad zemí).
Ale tady -> palinator 23.04.25 09:19:56: buď klame fotka, nebo jsou panely až k zemi (tak 10-15 cm nad zemí).
-> saskyn2 23.04.25 15:09:12: Ta fotka nebude fotomontáž. V tom částečném zástinu (na kraji řad panelů) opravdu bude v létě (ze kdy je i ta fotka) prosperovat tráva lépe, než na plném slunci, kde si mělký kořenový systém travin (ve stavbou zhutněné ornici) vystačí se srážkovou vláhou jen pár dní.
Ale pokud dobře vidím, že na jedné straně jsou panely prakticky až k zemi, tak půl metru od kraje řady tam neporoste nic - jednak kvůli suchu a hlavně kvůli temnu. Na severní straně (vyvýšená strana panelů) bude něco růst tak odhadem do poloviny šíře panelu, od poloviny panelu k jižní straně (panel u země) nebude prakticky nic, jen holá suchá zem.
Možná kdyby ty panely byly na vyšší konstrukci, tak by s takovouto roztečí řad pod nimi vegetace celkem solidně fungovala - ideálně třeba v kombinaci s pasením stáda ovcí (které by se v případě výhně nebo slejváku mohly pod panely schovat)...
Ale pokud dobře vidím, že na jedné straně jsou panely prakticky až k zemi, tak půl metru od kraje řady tam neporoste nic - jednak kvůli suchu a hlavně kvůli temnu. Na severní straně (vyvýšená strana panelů) bude něco růst tak odhadem do poloviny šíře panelu, od poloviny panelu k jižní straně (panel u země) nebude prakticky nic, jen holá suchá zem.
Možná kdyby ty panely byly na vyšší konstrukci, tak by s takovouto roztečí řad pod nimi vegetace celkem solidně fungovala - ideálně třeba v kombinaci s pasením stáda ovcí (které by se v případě výhně nebo slejváku mohly pod panely schovat)...
-> palinator 23.04.25 16:24:51: Jo, určitě pokud tam jsou vysázený nějaký odolný rostliny tak to vliv mít bude. I proto si pořád myslím že ta tvá fotka-> palinator 23.04.25 09:19:56: je nějak přikrášlená, protože na ní je anglický trávník který by mohlo závidět kdejaké zalévané fotbalové hřiště, kdyžto v tom videu od -> MXMarek 23.04.25 15:28:52: je to úplně jiný, hnědý, s občasnými proschlými místy a je vidět že druhová skladba rostlin tam je právě úplně jiná kvůli odolnosti. Ono už první co bije do očí je to jak to vypadá za plotem. Ale máš pravdu že to zastínění a odběr tepla by zase mělo zabránit vysušování a vhodně zvoleným rostlinám by to mohlo vyhovovat 

-> saskyn2:
Všechno se dá vysvětlit bych řekl...
Třeba ve Wiki k tý megaelektrárně v Německu psali, že řešili i druhovou skladbu rostlin, aby byly vhodnější do zastíněnýho prostředí.
Ono možná jde leccos, pokud je záměrem i něco jinýho, než jen shrábnout co nejvíc dotací za co nejmenší náklady. Je otázka co to udělá za 20 let.
Všechno se dá vysvětlit bych řekl...

Ono možná jde leccos, pokud je záměrem i něco jinýho, než jen shrábnout co nejvíc dotací za co nejmenší náklady. Je otázka co to udělá za 20 let.
-> palinator: jo ted jsem na to koukal a máš pravdu. Jsem zvyklý že na zahradě mi to bohužel funguje jinak. 

-> saskyn2:
Neřeš mojí fotku na který to na to přiblížení fakt neni vidět, jen řikám že kolem toho jezdim a žádný plošně holý místa tam prostě nejsou.
Tady -> MXMarek 23.04.25 15:28:52: máš video jak seká pod panelama, ale to asi jen v reklamce naházeli panely na zarostlou louku, aby mohli natočit tu sekačku a zákazník-majitel FVE si s tim akorát tak holil prdel.
Neřeš mojí fotku na který to na to přiblížení fakt neni vidět, jen řikám že kolem toho jezdim a žádný plošně holý místa tam prostě nejsou.
Tady -> MXMarek 23.04.25 15:28:52: máš video jak seká pod panelama, ale to asi jen v reklamce naházeli panely na zarostlou louku, aby mohli natočit tu sekačku a zákazník-majitel FVE si s tim akorát tak holil prdel.

-> palinator 23.04.25 16:15:29: na mobilu a mám tu nějakou práci tak možná večer kouknu a dam ti za pravdu 

-> palinator 23.04.25 16:14:11: asi jo na ty tvy fotce vidím na začátku panelu kam svítí sluníčko holý místo a dal vidím jen stín ale jestli tam je tráva z toho teda nepoznám.
-> saskyn2:
Ono by to video chtělo taky otevřít...
Ono by to video chtělo taky otevřít...
-> palinator 23.04.25 15:34:01: sorry ale já tam vidím pod panelem jen stín jestli je tam trava z toho nepoznám
-> saskyn2:
Ty seš asi slepej, žejo...
Ty seš asi slepej, žejo...
Tvl tady se bavíme o tom že pod panelama neroste trava a vy sem dáváte fotky jak někdo seká mezi panelama.
-> saskyn2: kamarád provozuje několik FVE po celé republice v rámci firmy, a byť dělá nějakého konzultanta, kvůli investicím. Tak se si všichni z vedení dávají "out of office" a průběžně točí s Tranďákem a traktůrkem po všech elektrárnách, ať jim to nezaroste a jim nehrábne :-)
-> saskyn2:
V tom případě jsou propagační fotomontáže všude. I na panorámě místa, kolem kterýho párkrát do roka jezdim. Ale beru, tady je to jen jednořadý. Foto je z půlky července 2022
Auto je nalepený na zemi, tam to nejdřiv začne žloutnout od nedostatku světla. Holej povrch pak snáze vyschne.
E: ještě takovej dezinformační odkaz:
cs.wikipedia.org/wiki/Agr ovoltaika
V tom případě jsou propagační fotomontáže všude. I na panorámě místa, kolem kterýho párkrát do roka jezdim. Ale beru, tady je to jen jednořadý. Foto je z půlky července 2022
Auto je nalepený na zemi, tam to nejdřiv začne žloutnout od nedostatku světla. Holej povrch pak snáze vyschne.
E: ještě takovej dezinformační odkaz:
cs.wikipedia.org/wiki/Agr ovoltaika
-> palinator 23.04.25 14:44:35: ta fotka bude propagační fotomontáž. Tráva ti takhle nikdy neporoste, mě schne i pod klouzackou která je asi 50cm široká. To same když necháš stát na trávě vrak auta tak ti to seschne všechno co je dál jak 10 cm od kraje. Ať se k tomu vyjádří Bukaj jako odborník ale za mě je tahle zelený pod panelem fakt nesmysl pokud tam tedy není nějaká závlaha
-> saskyn2:
A ty na těch fotkách vidíš, že by pod těma panelama nic nerostlo? Jasně, ta plocha už je dost veliká, není to jen dvouřadá konstrukce (i když tady jsou ty panely aspoň daný na šířku). Veškerá srážková voda ale určitě nezůstane stát na pruhu mezi panely, ale rozteče se do okolí, vyvzlíná půdou, i podél kořenového systému rostlin a celkového půdního ekosystému. Fakt nepodceňujte ten efekt, že je ten prostor zastíněn a tím odebráno třeba 800 W z příkonu na metr čtvereční. Celej tenhle výkon musej rostliny vychladit a nedělají to ničím jiným, než odparem vody (krom asi 4% který padnou na fotosyntézu jestli si to dobře pamatuju). Takže kde ti na přímém slunci vydrží zásoby vody na měsíc, zde se ta doba prodlouží.
Třeba bych si ale nebyl jistej, jak se tyhle velký elektrárny chovaj při slejváku. Jestli ty provazce vody, který letěj z panelů, nemaj poněkud větší tendenci tvořit bleskový povodně, protože přeci jen ta vsakovací plocha není zkrápěna rovnoměrně.
Jinak zrovna u tohohle projektu čekat návratnost bez dotací - to nevim. Sice stojí panel dneska klidně i 2 Kč/Wp, což je už v podstatě takovej o trochu dražší plech, ale pokud se má ten výkon prodávat na denním trhu, tak půl roku máš ceny ve výrobní špičce nula a nebo v záporu.
Právě proto mi přijdou lepší domovní a firemní instalace, kde to snižuje spotřebu a s baterkama si člověk dokáže i nějak hrát.
A ty na těch fotkách vidíš, že by pod těma panelama nic nerostlo? Jasně, ta plocha už je dost veliká, není to jen dvouřadá konstrukce (i když tady jsou ty panely aspoň daný na šířku). Veškerá srážková voda ale určitě nezůstane stát na pruhu mezi panely, ale rozteče se do okolí, vyvzlíná půdou, i podél kořenového systému rostlin a celkového půdního ekosystému. Fakt nepodceňujte ten efekt, že je ten prostor zastíněn a tím odebráno třeba 800 W z příkonu na metr čtvereční. Celej tenhle výkon musej rostliny vychladit a nedělají to ničím jiným, než odparem vody (krom asi 4% který padnou na fotosyntézu jestli si to dobře pamatuju). Takže kde ti na přímém slunci vydrží zásoby vody na měsíc, zde se ta doba prodlouží.
Třeba bych si ale nebyl jistej, jak se tyhle velký elektrárny chovaj při slejváku. Jestli ty provazce vody, který letěj z panelů, nemaj poněkud větší tendenci tvořit bleskový povodně, protože přeci jen ta vsakovací plocha není zkrápěna rovnoměrně.
Jinak zrovna u tohohle projektu čekat návratnost bez dotací - to nevim. Sice stojí panel dneska klidně i 2 Kč/Wp, což je už v podstatě takovej o trochu dražší plech, ale pokud se má ten výkon prodávat na denním trhu, tak půl roku máš ceny ve výrobní špičce nula a nebo v záporu.

Právě proto mi přijdou lepší domovní a firemní instalace, kde to snižuje spotřebu a s baterkama si člověk dokáže i nějak hrát.
-> palinator: hele pod těmi panely asi noc moc neporoste, právě protože tam je sucho, v tech mezerach samozřejmě jo. Jinak pokud se tohle vyplatí a ne jen kvůli dotaci tak s tím nemám větší problém, pak to buď obnoví, nebo dají do původního stavu rozhodně jednodušeji jak třeba hnědouhelny důl.
-> Bukaj:
Viděls někdy nějakou takovou elektrárnu? Připadá mi, že se ti vyjevují obrázky nějaké elektrárny v Utahu nebo ve Španělsku.
V řadách mezi panely a asi tě to překvapí, ale i přímo pod nimi, travnatá vegetace normálně bují. U našich na zahradě tráva roste nejlépe (nejudržitelněji) tam, kde na ni nesvítí přímé slunce během dne ani minutu - protože stanoviště zůstane nejvlhčí a evidentně jí k růstu stačí jen difúzní nebo odražené světlo.
Ono taky stačí dát fotku zmíněné elektrárny z jiného úhlu, která není absolutně manipulativní, ale zobrazuje realitu.
Ještě jednou opakuji - nejsem zastáncem těchto monster, využívat se mají hlavně střechy budov, zastřešení parkovišť apod., nicméně proti agrovoltaice, například oddělení sadových pásů nebo sloučení s pastvinami, mi dává logiku kvůli výše zmíněnému.
Viděls někdy nějakou takovou elektrárnu? Připadá mi, že se ti vyjevují obrázky nějaké elektrárny v Utahu nebo ve Španělsku.
V řadách mezi panely a asi tě to překvapí, ale i přímo pod nimi, travnatá vegetace normálně bují. U našich na zahradě tráva roste nejlépe (nejudržitelněji) tam, kde na ni nesvítí přímé slunce během dne ani minutu - protože stanoviště zůstane nejvlhčí a evidentně jí k růstu stačí jen difúzní nebo odražené světlo.
Ono taky stačí dát fotku zmíněné elektrárny z jiného úhlu, která není absolutně manipulativní, ale zobrazuje realitu.
Ještě jednou opakuji - nejsem zastáncem těchto monster, využívat se mají hlavně střechy budov, zastřešení parkovišť apod., nicméně proti agrovoltaice, například oddělení sadových pásů nebo sloučení s pastvinami, mi dává logiku kvůli výše zmíněnému.
-> palinator 17.04.25 20:08:56: Jakou travnatou plochu? Pod tímhle žádná tráva neporoste. Ony rostliny potřebují pro fungování sluneční světlo. A při téhle hustotě a rozloze panelů, s přihlédnutím k tomu, že se mezi nimi pohybuje údržba, toho pod tím fakt moc živého nezůstane...
A JETElín zabírá zlomek plochy oproti tomuto monstru, používá k chlazení vodu, takže naopak okolní vzduch zvlhčuje a komínový efekt se neprojevuje ve vlivu na okolní prostředí (jo, vodu někde musí brát, ale té je zatím v této části Čech dostatek)...
jaká je vlastně životnost takovéto solární hyperelektrárny? 30, 50, nebo víc let?
Sranda bude, co se s tím místem bude dít poté, až doslouží - jestli tam postaví nové panely, nebo se budou snmažit o nějakou rekultivaci vzniklé měsíční krajiny...

A JETElín zabírá zlomek plochy oproti tomuto monstru, používá k chlazení vodu, takže naopak okolní vzduch zvlhčuje a komínový efekt se neprojevuje ve vlivu na okolní prostředí (jo, vodu někde musí brát, ale té je zatím v této části Čech dostatek)...
jaká je vlastně životnost takovéto solární hyperelektrárny? 30, 50, nebo víc let?
Sranda bude, co se s tím místem bude dít poté, až doslouží - jestli tam postaví nové panely, nebo se budou snmažit o nějakou rekultivaci vzniklé měsíční krajiny...
-> minno 22.04.25 09:29:00: pamatuji casy, kdy mu tam stal treba tatraplan...
-> minno: Asi jedno z mála aut, kde si repliku dokáže postavit fakt každý - stačí mít přístup k ohýbačce plechů 

-> ajok 21.04.25 21:21:43: To vyzerá ako samodomo.... čo dom dal

Kdo tady má všechno Teslu? Měl jsem tu čest tento týden s 3kou a byť má najeto přes 200 000, tak na karoserii ani v interiéru to nebylo znát. Na funkčnosti také ne. Ani jsem na tom autě neviděl takové ty legendární ňuňance ve zpracování. Jestli je to tedy stále platné a netýká se to ranných ročníků. Už si nepamatuji výkon, ale bylo to něco mezi 350 a 390 kW. Moc se mi to líbilo.
-> Borderer:
Souhlasím.
Celá problematika bude složitější. Ono sice teploty skutečně budou růst a klesat rychleji oproti okolnímu prostředí (přičemž růst budou o vyrobený výkon méně). Na druhou stranu zastiňují travnatou plochu pod tím, čím ji udržují vlhčí.
Každopádně s těmito monstrprojekty nesouhlasím.
Souhlasím.
Celá problematika bude složitější. Ono sice teploty skutečně budou růst a klesat rychleji oproti okolnímu prostředí (přičemž růst budou o vyrobený výkon méně). Na druhou stranu zastiňují travnatou plochu pod tím, čím ji udržují vlhčí.
Každopádně s těmito monstrprojekty nesouhlasím.
-> Borderer 17.04.25 06:57:48: Pečení holubi přímo do huby. 

-> COL: Na druhou stranu Asfalt bude mít akumulaci a bude se ohřívat postupně. Tady to poletí nahoru rovnou. Není to tak dávno, co sem koukal na grafy vytažený z jednoho solárního parku a v letním dni ty panely měly kolem 70°C podle jednotek....ale aby to zabíjelo ptáky, to se mi nezdá.
-> Jirik_Tuňák1983: Moc tomu nevěřím, asi ta stavba nebude žádný terno, ale ten příspěvek bude asi trochu naboostovanej. Určitě to bude lepší než třeba asfalt, protože kus energie odtece dratama a nepujde do tepla. Co se týče komín-efektu, tak třeba věže JETE musí vychladit větší výkon, než je rozdíl mezi tím, co ze světelného záření převede na teplo tahle opicarna oproti normální krajině nebo dokonce městu... Těch 80C by mi přišlo jako nějaká max. teplota toho křemíku, za hodně nepříznivých podmínek.
-> Jarda/felda:
Přesně tak
... Ono nejen dojezd. Tuning EV je mnohem jednodušší než u spalováků. 
Přesně tak


-> palinator 15.04.25 12:13:49: takže si vlastně můžu "načipovat" větší dojezd na úkor životnosti 

Ono to nabíjanie do plna zároveň ani nie je moc efektívne, posledné percentá už nabiehajú pomaly a naopak po nabití o tie posledné percentá (zo 100 na 90%) prídeš rýchlo.
-> Jarda/felda:
U auta určitě. U mobilu je naopak 100% na ukazateli i když je baterka v červeným poli otáčkoměru
U auta určitě. U mobilu je naopak 100% na ukazateli i když je baterka v červeným poli otáčkoměru

-> minno 15.04.25 11:47:31:
e-Golf samozřejmě umí omezení horního limitu nabíjení, dokonce umí i držet minimální hodnotu nabití mimo scheduler a nastavení nočního proudu.
Ale když se u nabíjecího portu stiskne tlačítko na "jednoduché" nabíjení, nabíjí to doplna, na nastavení nedbaje.
e-Golf samozřejmě umí omezení horního limitu nabíjení, dokonce umí i držet minimální hodnotu nabití mimo scheduler a nastavení nočního proudu.
Ale když se u nabíjecího portu stiskne tlačítko na "jednoduché" nabíjení, nabíjí to doplna, na nastavení nedbaje.
-> palinator 15.04.25 12:07:12: takže 100% nabití vlastně nejni 100 který by to mohlo mít 

-> Borderer:
Taky že se to řeší, ale možná jinak, než myslíš. Typické napětí při nabíjení Li-ion je 4,2 V - vezmeme-li v potaz hodnotu z datasheetu. Při ní dosáhneš typické kapacity. Jenže můžeš nabíjet na méně, třeba na 4,05 V a výrazně zvýšit životnost - ale kapacita se sníží. Takto jsou zpravidla řešeny trakční pohony, u kterých je životnost podstatná.
Mobily, noťasy a jiná spotřební elektronika se ale potřebuje blýsknout parametry, jako je kapacita, hmotnost, rozměry, takže tam se dostaneš při nabíjení třeba na 4,30 nebo 4,35 V. Tzn. ta baterie je vlastně od výroby napěťově přetěžována. Že se zkrátí životnost (zrychlí pokles kapacity) třeba o 30%? Koho to u mobilu sere...
E: každopádně ta charakteristika pokračuje i níže, než je těch 4,05 - čím mělčí je nabíjecí cyklus a čím nižší je horní hodnota napětí, tím se celkové množství plných cyklů do stanoveného poklesu kapacity zvyšuje. Vidle do toho hází BMS, kde kvůli kalibraci ukazatele nabití (0-100%) je potřeba občas osahat spodní a horní hranice, u sériově zapojených baterií je pak zcela bezpodmínečně nutné udržovat vybalancování článků - jinak se začnou mezi sebou rozjíždět a pak ti najednou z 50% skočí baterka na nulu, protože nějaký článek dosáhl spodní hranice nabití, zatímco ostatní jsou v pohodě.
Taky že se to řeší, ale možná jinak, než myslíš. Typické napětí při nabíjení Li-ion je 4,2 V - vezmeme-li v potaz hodnotu z datasheetu. Při ní dosáhneš typické kapacity. Jenže můžeš nabíjet na méně, třeba na 4,05 V a výrazně zvýšit životnost - ale kapacita se sníží. Takto jsou zpravidla řešeny trakční pohony, u kterých je životnost podstatná.
Mobily, noťasy a jiná spotřební elektronika se ale potřebuje blýsknout parametry, jako je kapacita, hmotnost, rozměry, takže tam se dostaneš při nabíjení třeba na 4,30 nebo 4,35 V. Tzn. ta baterie je vlastně od výroby napěťově přetěžována. Že se zkrátí životnost (zrychlí pokles kapacity) třeba o 30%? Koho to u mobilu sere...
E: každopádně ta charakteristika pokračuje i níže, než je těch 4,05 - čím mělčí je nabíjecí cyklus a čím nižší je horní hodnota napětí, tím se celkové množství plných cyklů do stanoveného poklesu kapacity zvyšuje. Vidle do toho hází BMS, kde kvůli kalibraci ukazatele nabití (0-100%) je potřeba občas osahat spodní a horní hranice, u sériově zapojených baterií je pak zcela bezpodmínečně nutné udržovat vybalancování článků - jinak se začnou mezi sebou rozjíždět a pak ti najednou z 50% skočí baterka na nulu, protože nějaký článek dosáhl spodní hranice nabití, zatímco ostatní jsou v pohodě.
-> minno: U telefonu sem to bral jako nutnost z důvodu velikosti baterie a jejího výkonu. Taky její výměna nestojí svět a není složitá. U auta bych čekal, že to bude z důvodu životnosti a dalších aspektů braný v potaz už při výrobě. Tzn. něco v tom smyslu že 100% na obrazovce bude reálných 80%.
-> Borderer: "píchnout to do zásuvky a vyndat, až budeš potřebovat odjet" samozrejme môžeš, ale ten čas státia s plnou baterkou by nemal byť dlhý (dni/týždne).
Rovnako ako s akýmkoľvek iným prístrojom s LI-ON akumulátorom - neviem, čo sa ti zdá byť na tom divné.
Nabiť LI-ON baterku na 100% a odložiť ju plne nabitú, skracuje jej životnosť.
Čo sa týka EV, ja som v tomto len teoretik, ale myslím, že v závislosti od modelu auta sa dá nastaviť, aby nabíjalo len do určitých percent (80%).
Rovnako ako s akýmkoľvek iným prístrojom s LI-ON akumulátorom - neviem, čo sa ti zdá byť na tom divné.
Nabiť LI-ON baterku na 100% a odložiť ju plne nabitú, skracuje jej životnosť.
Čo sa týka EV, ja som v tomto len teoretik, ale myslím, že v závislosti od modelu auta sa dá nastaviť, aby nabíjalo len do určitých percent (80%).
-> minno: To jakože máš s e-autem poměrně omezený dojezd s dlouhou dobu nabíjení a zároveň nemůžeš přijet domů, píchnout to do zásuvky a vyndat, až budeš potřebovat odjet?
Kolega bol na garančke s e-Golfom a ak to nekecá, tak predošlý majiteľ asi nemal moc znalosť o tom, že to nemá odstavovať plne nabité.
-> palinator 05.04.25 22:37:45: To je otázka... tak kdyz jsem mel to SR+, který bylo dovezeny pred 2022 a zapisoval se jen ten hodinovej výkon, tak to taky bylo zajimavejsi. Ale kdyz si vemu kolik jsem platil na tehdy 13letou S6, tak v porovnání s rokem a cenou vozu je to vlastne v pohode 

-> Nwkt:
Hrajeme všichni stejnou hru?
Hrajeme všichni stejnou hru?

-> palinator: Kolega na Taycana platil 75 po slevě 

-> pavucina:
U nás 16000, to mi přijde ranec za Golfa
U nás 16000, to mi přijde ranec za Golfa
-> palinator: Jo to jsem zapomnel, ted jsem to nechal přepočítavat a je to 24500,- Nechal jsem tam dát vyšší asistenční služby jak jezdím po evropě.
-> pavucina:
Kolik dáváš za pov. + havárku?
Kolik dáváš za pov. + havárku?