-> COL: Ještě jsem zkoušel těleso karburátoru se srovnanou přírubou nasadit na sání se sériovým složením (3 těsnění, pertinax a plech) a dotáhnout, nechat pár hodin a sundat a ta příruba se prohne i bez cyklického tepelného namáhání.
Z karburátorů, které mi přijdou na opravu, mám vysledováno, že nejvíc ohnuté jsou ty ze škodováckých pětikanálů (tedy ty s "měkkým podložím"), oproti tomu z T613 bývají prohnuté jen velmi málo (prakticky vůbec, pokud je někdo nepoužil jako tuning ve škodovce) a ty ze škodováckých osmikanálů a W353 jsou někde mezi, co se deformací příruby týče.
U Warťase je karburátor uložen mimo hlavní zdroj tepla (sání je na boku motoru a výfukové svody jsou na druhé straně bloku) a tedy bez izolační podložky (není potřeba), jen s odkapávacím plechem, u Tatry bez odkapávacího plechu a izolační podložky, daleko od výfukových svodů, přímo nad motorem, ale s nuceným prouděním vzduchu (ventilátor chlazení).
Předpokládám, že mezi provozní teplotou karburátorů u 105/120 a 135/136 nebude moc velký rozdíl a přesto bývají ty z osmikanálů (s tvrdším uložením) méně deformované. Oproti tomu provozní teplota karburátoru u W353 bude asi výrazně nižší, než u škodovek a přesto bývají deformované - byť méně, než u pětikanálových škodovek.
U tatry je jak tvrdé uložení, tak menší tepelné namáhání, takže tam není divu...
Celkem by mne zajímala ta provozní teplota u jednotlivých typů vozidel - kdyby někdo měl nějaký přesnější maximominimální teploměr s velkým rozsahem (nebo digitál) a chtěl to u zmíněných typů vozidel změřit, tak hurá do toho
Takže za mne to tvrdší uložení smysl má, otázkou je, zda 3 mm duralu budou dostačující (když pod nimi bude plech, pertinax a 3 těsnění) a jestli to naopak nebude horší (nutnost přidání čtvrtého těsnění).
Spíš by byla lepší nějaká tlustší podložka z originálního materiálu, jako mají osmikanály...