Stop a zase sháde...

-> Labros: Problém je v tom, že ten ralye driver má za úkol dostat se co nejrychlejc z místa A do místa B a task "flekování na mokrejch kostkách" není vůbec na pořadu dne (teda pokud nějakej kokot z řad diváků nehodlá spáchat atypickou sebevraždu :). Jinak si trofnu tvrdit, že ABS mi zachránilo krk prokazatelně jenom jednou - baworáku předem mnou (v dešti) nedal nějakej kokot přednost na kostkách a my zastavili s felckou f plný palbě (ABS) na občanku za jeho nárazníkem. Proto v běžným provozu hlasuju pro ABS. Nikde jsem nepsal, že moje CPU a hbitá pravá nožka se při brždění např. na mokrejch kostkách vyrovná ŘJ ABS a jejím senzorům Ovšem je rozdíl pokud to samý auto bez ABS řídí čerstvej absolvent autoškoly (potažmo kdokoliv z kategorie "věčnej začátečník") a někdo s letitou praxí Úplná kastrofa je učit se jezdit v nějaký mrše s maximem asistenčních systémů - aneb 10tkm na kontě a jsem king of the road :) No a pak napadne první sníh (viz. "kalamita" ze 3.11.06 :)

-> King: Tak já četl že "pokud mam prej sikovny nohy , tak abs ani mit nemusim" (odstraněno přebytečné y) a tomu se prostě smát musim. Stejně tak nevěřím tomu, že máš ze Šáde svoje analogový brždění a fuzzy logiku na takový úrovni, abys třeba na těch mokrejch kostkách v okamžiku a ve stresu dokázal dát přesně takovou brzdnou sílu, při který se ještě kola nezablokujou, ale přitom využiješ celou maximální třecí sílu. Což za tebe ABS udělá ať jsi profi rallye driver nebo lama.

-> Labros: Já to teda pochopil drobátko jinak Ty závěry nejsou tak úplně mimo, problém je v tom, že silnice není závodní dráha a nejsme na ní sami. Taktéž rallye nejezděj obvykle typické vzorky populace :) Navíc absenci ABS není potřeba obhajovat, protože je fakt, že ten cit pro řízení (bez všemožnejch asistenčních systémů) jde všeobecně do kopru. Mám odježděno na Mondeu s ABS asi 40tkm a ABS mě za tu dobu "zkopalo" asi 5x. Jednou v Brně, kdy mi před čumák na kostkách vlítnul bez rozhlídnutí před auto domorodec (asi by nebyl problém i bez ABS :) a jednou před STOPKou, kde byl rozsypanej písen na silnici. Zbytek byly jenom takový přátelský ťuknutí, že jsem na hranici skluzu :) Uvidíme v zimě. Každopádně zaplaťpámbů za ABSko i ESP - i když i taby bych moh napsat, že ač jako servisák nejezdím zrovna "411tkově", ESP mi problikne obvykle jenom při razantnějším nájezdu z vedlejší na hlavní, jinak se mi snad do řízení nemotá, pokud vím :) Ale zase, zaplaťpříroda za něj. Řek bych, že za to vděčím právě shade (100, 105), protože právě tyhle stroje dokážou naučit pokoře k fyz. zákonům, "manuálnímu" ABS na sněhu a citu pro "analogový" bržďení tzn. tak aby se shade nezablokovaly kola, protože pak se obvykle dějou věci :)

-> Kapřík: tak to je teda dobrej závěr... z toho, že rallyovej jezdec nepotřebuje ABS, vyplývá, že každej trochu šikovnej kluk má ABS v pravý noze a nějakej elektronickej bazmek je mu na dvě věci, je tak maximálně pro ženský hnedka po autoškole

tak po tom co jsem se ptal rallyovyho jezdce proc nemaj rally auta absko , tak mi bylo receno ze za 1) abs mi nedovoli prodlouzit dobu smyku , coz je u rally celekm dulezity a pokud mam prej sikovny nohy , tak abys ani mit nemusim . takze je to o clovekovi a ne o technice , abs je pro ty co autum nemaji takovej vzath a cit pro rizeni , bych rekl ja potom co jsem slysel

-> Jirik 21.11.06 09:56:00: No jo, ale to je pak těma rukama a nohama...

-> Tuner#2: Ale on je Lajoš.

-> Luukkyy: To by bylo zajímavé

-> Labros: Pokud někdy budu probírat ty tuny časopisů na půdě a najdu to, tak to sem dám, když si nevěřící Tomáš

-> Luukkyy: Nooo, tak to bych chtěl velice rád vidět :))))

Dal bych alternativní test: 1,6 Octavie 200 tkm nalítáno s ošoupanejma paknama a původníma tlumičema vs Kubinovo Garde

-> Labros: Jasně že zasahuje při smyku, kdy kolo začne nepřenášet síly na vozovku, ale prostě tím uvolnění tlaku ztrácíš drahocené centimetry a ve výsledku metry. Rozdíl ze 100km/h tam byl asi tři metry v neprospěch ABS. Kdyby to byl takový zázrak, tak už to mají v DTM, WRC atd. při těch systémech co používají.

-> Tuner#2: Mám podezření, že jeden z nás úplně nechápe funkci ABS. Jak jsem psal v posledním příspěvku, ano, "ABS pulzuje několikrát za vteřinu a prostě uvolňuje ten tlak v soustavě a pak ho hned zas zvýší", ale toto uvolnění tlaku se děje jen v případě, že kolo ztrácí kontakt s vozovkou - začíná se odvalovat pomaleji - je ve smyku. Potom totiž nemá smysl působit plným brzdným účinkem, a potom není pravda, co píšeš.

-> Labros: ABS pulzuje několikrát za vteřinu a prostě uvolňuje ten tlak v soustavě a pak ho hned zas zvýší, tím že pořád držíš pedál. Takže auto pořád nebrzdí naplno jako v případě bez ABS a tím pádem bez ABS na hranici smyku je auto lepší a na suchu 100%

.....sakra, tolik entrů! :)

-> Labros: Tam s COLem taky souhlasím, ale pokud je řeč o krizovým brždění = za hranicí kdy se kolo odvaluje - se rozdíl stírá (aspoň v nižších rychlostech).

Stejně bych chtěl vidět ten seriózní test, kde stejné auto bez ABS brzdilo na suchu líp, než auto s ABS.
Pokud to tak bylo, pak muselo ABS zapracovat, tzn. muselo dojít ke smyku gum. A při něm musí být koeficient tření vždycky menší, než klidový. Leda, že by to ABS mělo tak dlouhou odezvu, že by kola měly uvolněný brzdy na delší dobu, než která je nutná k tomu aby kolo zase získalo kontakt s vozovkou. Pak je to ale záležitost elektroniky.

A s tím lepším chováním širší gumy na hranici smyku je to určitě jak psal COL, proto si taky lidi širší gumy pořizujou - lepší záběr, v mezních podmínkách zmenšujou nedotáčivost/přetáčivost - a proč, protože na hranici smyku mají pořád větší koeficient tření a tím udrží větší odstředivou sílu.

Jj, prostě škodovka je typickej zástupce třídy "staré auto".

-> borrico 20.11.06 22:51:37: Jenomže musíš počítat s tím, že většinou jezdí Šádovkama zběsilí votuneři s rourou od kamen, sjetýma gumama a přehršlí samolepek, a pro ty jest dědkostyl potupným způsobem přesunu.

-> Tuner#2 20.11.06 23:03:53: A ploč ? Mě to třeba vůbec nevadí.
Jako byste už nebyli zvyklí.

já bych to moc nebral jako útok na škodovky. Kdyby to natáčeli v NDR tak tam místo škodovky bude zase waran nebo trabik.

-> Tuner#2: Jo, to chápu.

-> borrico: Já vím, jen mě tohle vždy vytočí :o)

-> Tuner#2: No jo, ale jim vůbec nešlo o porovnání ABS a neABS, ale o důkaz, že stará auta brzdí hůř než nová. To je sice pravda, ale myslím, že kdyby oba jeli dědostylem, tak ten rozdíl nebude tak brutální. A když to někdo nedobrzdí, tak je to, jak říká můj taťulda, rukama a nohama. Aspoň v 90% případů.

A jako co tim videem dokazali? Ze bubny a jednoduchy kotouce s miniaturnima trmenama brzdi hur nez chladaky ktery maj trmen prez pul kotopuce a jednoduchy kotouce vzadu? To je asi jasny ze auto technologicky stary 30let (i vic) brzdi hur nez novy...

-> Baghira: Už jsem to psal - na porovnání měli být stejný auta a jednoho odstřižený ABS na stejných gumách. Pak by se ukázalo, že ABS je na suchu horší stejně jako kdysi v tom AutoTIPu.

-> Baghira: No jasny... To je proste zase zasranej tah proti Skdovkam - neresit. Buh vi jak tem blbec v tej Shade brzdil, zase to svalne protahoval...

To že použijou shade je jasný ... je to furt nejregistrovanější auto u nás. Ale pro porovnání tam fakt měli dát třeba fóbii juniora beze všeho. To je přeci taky nový auto ne?

Problém toho testu je, že se neobtěžovali ani použít stejně těžký auta s a bez ABS. Ten rendl, má určitě kotouče i vzadu, vepředu chlaďáky a možná o dvakrát větší ploše, než ta šádyna...chtěl bych vidět, kdyby tam bylo Clio s abs, myslim, že by ty rozdíly, tak markantní zdaleka nebyli.

-> COL: Nemám důvod ti nevěřit Speciálně v tom režimu lehkýho brždění. Ale přece jenom si dovolím malinko rejpnout, protože se porovnáváš 2 pneu s rozdílným průměrem (sice jenom teoreticky o 1pct :), rozdílným vzorkem a materiálem běhounu a rozdílným huštěním. Jednoznačně sle souhlasím, že na většinu situací a jevů v autě se nedá popsat aplikací jednoho fyz. principu. Každopádně to, že si někdo myslí, že vytopením půl mega za nový auto nebo votuněním shade 205kama gumama, dostává automaticky vyjímku ze zákonů Newtonovský fyziky, je bohužel realita , kvůli který denně musím projet kolem desítek pámatníčků podél silnic

-> King: Rozdil neni nijak zavratnej, ale je dobre pozorovatelnej...

-> King: Muj brzdici test s predkem osazenym na levo pneu brdigestone b330evo 185/70 a na pravo GY GT80 probihal asi takto (vse na suchu):
1. faze : brzdeni, kdy se ani jedno kolo neblizilo smyku - auto tahne do znatelne leva
2. faze: prava pneu se dostava na hranici smyku, auto tahne do leva stale stejne, nebo malinko mene
3. faze: prava pneu se zablokovala, do leva to tahne znacne
4. faze: leva pneu se blizi hranici smyku, auto tahne do leva znacne, mozna vic nez pred tim
5. faze: obe kola jsou jsou zablokovana - auto se sune neriditelne do leva, ale ne tak silne jako ve fazi 3 a 4.

faze 1. zacinala pri cca 110km/h
faze 5. kolem 80tky

Jednoznacne to podporuje zaver, ze sirsi kolo brzdi na ve smyku suchu lepe. Klicem k odpovedi je prave chovani toho materialu, ne elementrni fyzika zalozena na prepoctu tlaku, sil a operaceni s konstantnim koeficientem treni - ten zalezi hodne na tom, co se mezi vozovkou a kolem deje...

Co mne vsak prekvapilo bylo, ze brzdi lip pri lehkem brzdeni.

-> Baghira: Díky náčelníku :c)) Jiná věc je fakt, že širší guma líp sedí např. v zatáčce - je to proto, že zatáčku v běžným provozu nejezdíme smykem a pro sílu potřebnou pro "utržení" gumy od afaltu neplatí ten vzorec, kde figuruje jenom tíha auta (bez ohledu na plochu styku s asfaltem)....

-> petřík: Jedinej efekt, kterej vznikne při prždění na široký gumě bude ten, že se široká guma oproti úzké míň opotřebuje, ale efektivnějšího brždění příliš nedosáhneš, protože síla přítlaku na jednu širokou gumu, bude furt stejná jako na tu úzkou, takže co nabereš větší plochou, to ztratíš menším tlakem na řekněme 1 cm2. Představ si gumu 165, na kterou při prždění v 50 km/h tlačí 200 kilo a pak si představ kolo o šířce půl kilometru, na kterou v 50 km/h tlačí taky 200 kilo...Jediná výhoda široký gumy, která by byla ve větší ploše silnice na kterou v tý chvíli tlačí se v podstatě vykrátí větší váhou rotační plochy širší gumy, která se musí taktéž zastavit.

-> petřík: Pokud porovnáváme brždění na suchý vozovce a "brždění" (klouzání se po ledu), je zásadní problém v tom, že klouzání se po botách je vlastně blízko k bruslení. A bruslení je založena na tom principu, že smykový tření mezi botou a ledem je ještě zmenšený tím, že led tlakem boty taje a částečně se kloužeme na vodním filmu (čili s menším třením). V případě břitů bruslí je to dovedení k naprostý dokonalosti. Pokud pojedeš po břiše, samozřejmě bude míra tání ledu díky malýmu tlaku na led daleho nižší, takže se to bude blížit čistýmu smykovýmu tření. Možná pokud by ses o ten pokus pokusil třeba při 100st mrazu, budou výsledky srovnatelný :)
Tak a teď tu mojí terii někdo rozcupujte dalším fyzikálním principem, na kterej jsem zapomněl :)

-> COL: Jj, to bylo hodně zjednodušený :) A sypu si popílek na hlavičku, protože popisovanej děj brždění je souhrn x fyzikálních principů. Každopádně pokud zůstaneme v mantilech škodivek, kde se standardně používaj 165ky a nejširší legální jsou 185ky, čili rozdíl v ploše nějakejch 12pct, pak při brždění z 60 asi nebude takovej rozdíl, než při flekování ze 120, kdy už to drolení a zahřátí bude brutální. No a pak nám to samozřejmě komplikuje to, že silnice může bejt mokrá nebo dokonce s vrstvičkou vody a tam je zase široká guma v nevýhodě kvůli odvodu vody. Každopádně ten pozdější nástup smyku s širší gumou je při krizovým (panickým) brždění, o kterým je řeč, bezvýznamnej - prostě brutálně zahamstnout brzdu a zablokovat kola.

-> King: to je divný když na to půjdu selsky tak : rozeběhnu se po zamrzlym rybníku a potom se po botách sklouznu a než zastavim ujedu nějakou dráhu . (dejme tomu 3 metry) a když se rozeběhnu uplně stajne ale místo toho abych se klouznul po botách sebou praštim a pojedu po břiše tak ujede vzdálenost taky 3 metry jo ? (uvažujme že mám třeba holinky a neopren aby byl materiál stejnej . mě to prostě příjde divný .
P.S.: skuzse si mě představit jak jezdim po brusláku v neoprenu a v holinách a měřim si kolik jsem se sklouznul

-> King: Ja bych trochu oponoval - ono na te velikosti plochy zalezi !! Ovsem nevystacis si pri oduvodneni se zakladni fyzikalni pouckou, podle ktere by se zdalo, ze na ni nezalezi. Jde o to, ze smyk je doprovazen rozdrolenim hmoty pneu, po ktere pak kolo "klouze", mira tohohle droleni je zavisla na tlaku na stycne plose - to pusobi v neprospech uzke pneu. Cim vice drobku tim hur, nehlede na to, ze teplotni pomery na gume pri smyku budou take jine a opet v neprospech uzsiho kola....
Preci jen shade na galuzkach z jizdniho kola bude ve smyku brzdit vyrazne hur nez na 165tkach....
Dusledkem v uvodu napsaneho je i to, ze smyk na sirokem kole nastava pozdeji.
Vse prakticky overeno, kdyz jsem musel jet chvili kousek s jednou 185/70 a jednou 165/80 na predni naprave - nedalo mi to a zkoumal jsem co a jak....
Vsechny nastinene zavery jsou za podminky suche vozvky....

-> kuko: , -> Nwkt: : Skutečnost je malinko složitější - v případě krizovýho brždění bez ABS, kdy se zablokujou kola je skutečně rozdíl mezi 155tko a třeba 205kou gumou minimální. Poučka, že širší gumy brzděj při SMYKOVÝM tření prostě neplatí, důvod je jednoduchej: jak správně napsal Nkwt síla potřebná pro překonání smykovýho tření se rovná koeficientu smyk. tření (stajná pro úzkou i širokou pneu) krát tíha auta (stejná pro auto s úzkou či širokou pneu). Kupodiva plocha jakou auto dosedá ne silnici (dtto šířka gum) v tom nehraje absolutně žádnou roli. Jiná story to je ovšem v případě, že buď ABS a nebo řidičova zkušenost dokáže při brždění udržet kola těsně na hranici smyku. V tom případě je výhodě pneu širší, protože přilnavost gumy na asfaltu v "nesmykovým" režimu je lepší při větší ploše styku - doufám, že se najde někdo, kdo to vyjádří vědečtěji :)

-> Nwkt:
podla mna je to presne naopak ako tvrdis, si zober teoreticku priklad, keby si vedla seba postavil 2 skodovky, jednu so 155-kami a druhu s 10" palcovymi delitkami s 2x takymi sirokymi pneu, jednoznacne by bola rozdielna brzdna draha, lebo ta vacsia plocha zaroven ultmi viacej kynetickej energie

-> Syny: Sice sem měl z fyziky pořád za 3, ale tohle je jasný. Jako laborky jsme tahali kvádry po šmirglu a je to putna jakou stranou pořád byly ty hodnoty stejný

-> Nwkt: Ale dle me je to blbost, logicky se nad rim zamysli...

-> Syny: Už sem ti to psal, že při smykovym tření nezáleží na velikosti styčných ploch, to nam pořád rvala učitelka do hlavy

-> Nwkt: I kdyz se bloknou tak se te sune velka plocha a brzdi to rychlejs nez maly gumy...

-> Nwkt: tak brzdi tak, aby si kolesá neblokoval

-> Dušan: To je mi jasný že budu mít širší gumy, ale k čemu mi budou když se ty kola při brždění zablokujou

vem si třeba že když jezdíš na 165kách a přezuješ na 185ky tak máš celkově o 8cm gumy do počtu navíc

-> Nwkt: Ja te to rikal

Mě jde o to že když na škodovce nebo autě co nemá ABS zabrdíš tak se ti zablokujou kola a už je to smykový tření ne

-> Nwkt: vetší třecí plocha