Turecko Rapidem

navigace: [ komentáře ] [ hodnocení ] [ text ] [ fotky ]

obrázky [80]:

Text:

Do článku jsem dal své fotky, na rajčeti jsou fotky od přítelkyně:

jardaj.rajce.idnes.cz/Tur ecko_Rapidem_2014_-_temer_ 9000_km



něco jsem dával i k autu:

skoda-virt.cz/cz/.../1212 -jarda-rapid-146-lpg



A tady je stručný popis cesty:

Vyjíždíme v cca 7hodin ráno ze Ždírce, kousek od Žďáru nad Sázavou. Na Slovensku nás zastavuje policie. Ptají se nás kam jedeme, odpovídám: do Turecka, policistka: to si děláte srandu nebo něco berete?, říkám ne, chcete vidět, kolik mám v kufru dílů?, policistka: tak hodně štěstí, dovidenia.

Pokračujeme přes Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko. V Rumusku se mi najednou nedaří natankovat LPG, uzavřel to plovák, dělá to při poloprázdné nádrži, když je velké teplo, nevím proč :(.Jeden odborník přes LPG tvrdí, že to není možné, tak proč mi to dělá u obou aut na LPG. Nakonec se mi podaří natankovat s nastartovaným motorem, což samozřejmě není povolené. Projiždíme TransFagarskou magistrálu, je pekné počasí. Všimnu si, že se mi nějak divně chová ručička otáčkoměru, vím, že to často značí problémy se zapalováním, ale nijak to neřeším, protože auto jede normálně nijak necuká. Na dálnici blízko Bukurešti jedu o trochu víc, než je povoleno, najednou auto začne cukat a rána do výfuku. Zastavuji, no ono už to ani nejede. Zapalování mám bezkontaktní z favorita. Nejčastější problém zde bývá snímací cívka v rozdělovači, proto rovnou měním celý rozdělovač (mám s sebou pro jistotu 2ks). Auto hned chytne, vezmu svůj diodový stroboskop (který jsem si kdysi zbastlil) a nastavuji předstih na cca 10° (který se mi na LPG na tomto motoru nejvíc osvědčil, ikdyž teď tam mám rozdělovač s trochu jinou charakteristikou predstihu, měnit jen cívku v rozdělovači tak to na dálnici je nereálné), za cca 15 min. od závady pokračujeme. V Bulharsku cca 50km od Turecka nás odklání policie, že musíme jinudy. Pokoušíme se dojet na jiný hraniční přechod, ale je tu hrozná cesta, všichni to otáčejí, jen jeden Turek s SUV pokračuje. Všimnu si lítající ručičky otáčkoměru, hned vypínám motor a přemýšlím proč, napadají mě dvě možnosti - VN, které odpálilo snímač nebo potom mě napadá přebíjející alternátor, vyndám ze zadního světla žárovku a je černá, druhá také. Vymontuji alternátor a zjišťuji, že je jeden uhlík opálený, stejně tak sběrný kroužek. Namontuji jiný alternátor, uf, závada snad odstraněna. Nějak to celé objíždíme a přijíždíme k Tureckým hranicím. Je tu velká kolona a dost zmatek, než se dostaneme na čáru trvá cca 3 hodiny. Holanďan tu uvařil BMW, lije do toho vodu, ale ta mu rovnou teče na zem, asi něco prasklo. Projedeme několik přepážek, kontrolují pasy, zelenou kartu, techničák, mezinárodní řidičák. Do pasu nám dávají razítka s datem vstupu do Turecka a mě ještě zapisují auto do pasu. Napřed jedeme po pěkné čtyřproudovce, ale potom po hrozné cestě směrem na Canacale. Najíždíme na trajek přes Dardanely do Asie. Je tam sice zákaz LPG, ale co, motor snad očuchávat nebudou, když ani nevědí, kde je :).

Pokračujeme směr Troya. Všimnu si bouchání při brždění, njn povolený štít LZ brzdy, vyheveruju auto, sundám kolo, buben, přijde za mnou Turek, který si přijel umýt Dacii, teda Renaulta a chce mi pomáhat. Přidržuje mi klíč a já to dotahuji, poděkuju mu za spolupráci a odjíždíme do Troye. Vstup do města je 20TL za osobu, projdeme si vykopávky a pokračujeme směr Efes, zde je už vstup 30TL za osobu :/. Procházíme, co zbylo z města - mramorová cesta se sloupy až k moři, Celsiova knihovna, obrovské divadlo, jdeme až nakonec a zase zpět, je cca 45°c a zapoměli jsme si pití. 7km bez pití a v tom horku je celkem dost. Chceme se vykoupat v moři, ale jsou velké vlny, na autě je za chvilku pěkná vrstva písku. Projdeme ještě nové město s pevností a pokračujeme Směr Antalya, tady se konečně vykoupeme v letovisku Side, sice krásná pláž, samý hotel, ale být tu třeba 14 dní by bylo spíš za trest. Teplotu vody v moři odhaduji lehce pod 30°C.

Pokračujeme směr Pamukale, padesátka, potom zatačka, jedu cca 70km/h a kolem mě prolitne nový VW hodně přes 100km/h, všimnu si měřícího auta u kraje a brzdím na těch cca 50km/h, za chvili to vybírají, policista mě zastavuje a ptá se proč jsem jel tak pomalu a chce vidět doklady, které máme v kufru. Otevřu kufr a policista se začne chytat za hlavu a říká motorina, motorina, zasalutuje a ukazuje, že můžeme jet. V Pamukale vidím zajímavé místo a nenapadne mě nic jiného než tam po prašné cestě vyjet, bere to jen tak tak jednička, ale díky zadnímu náhonu a těžišti vozu se to povede. Z dosaženého místa je krásný výhled na celé Pamukale, vyvěrá tu i termální pramen. Přejíždíme si prohlídnout jezírka, zase vstup 25TL na osobu, ale stojí to zato. Je tady samý japonec. Prohlížíme si i starobylé město, narážíme na české turisty, kteří tu jsou na poznávacím zájezdu. Oni moc času narozdíl od nás nemají, delegátka to s nima poběhne a hned odjíždějí. Chci si vyfotit rapida s velbloudem a Turek na mě křičí 5E, tak raději jedu. Večer odjíždíme směr Nemrut, jedeme po pobřeží až k Syrskejm hranicím, tady je všude samej voják, místní na nás koukají jak na mimozemšťany, lepší nezastavovat, vidíme vykradené benzínky a ohořelou cisternu. Projíždíme vesnice, kde jsou obývaná pororozpadlá stavení. Silnice začíná stoupat, zatím to vypadá vpoho, jedu na dvojku. Projíždíme vesnicí a zastavujeme u závory, za auto chtějí 20TL, nemáme, terminál na kartu nemají, tak platíme 10E. Pokračujeme 10 km stoupáním, kde to dvojka nebere, teplota je v červeným, zapínám i topení, ale to moc nepomahá, motor začíná poškubávat, ale nevaří to, tak jedu pořád na jedničku na plnej plyn, když konečně dojedeme na nejvyšší místo, kde je ještě silnice, nechávám běžet motor, aby se to dochladilo, zjištuji, že se mi opálila bužírka z nového bovdenu plynu, i baterka se začala natavovat, tak jsem tam vyrobil kryt z plechovky od pepsi. Vyjdeme už pěšky až nahoru k sochám bohů, je to neuvěřitelné. Je tam nádherný výhled, bohužel je trošičku opar, ale i tak jsou vidět vysokohorská jezera. Sjíždíme dolu, brzdím dvojkou a i tak brzdy dostávají pořádně zabrat, naštěstí mám na brzdách vše nové (vpředu chlaďáky), na zadních bunech se pouze opálil zinek. Zpět jedeme jinou cestou, která se začne měnit v prašnou, jsou vidět hliněné chaloupky.

Odjíždíme směr Kappadokie. Zastavujeme se u starobylého tureckého mostu. Umývám si rapida na odpočívadle, kde teče voda, protože v Kappadokii si ho chci vyfotit. Tankuji LPG a čerpadlář se semnou dá do řeči, ukazuje na zapadající slunce a nabízí nám výborný turecký čaj a potom ještě nějaké místní speciality, něco ochutnám - to co vypadá, že je bez masa - směs těstovim se zeleninou a kořením, není to špatné (směsi koření mají zajímavé s arsynem to chutná dobre a pritom samotnej arsyn mi nechutná vůbec). Přijíždíme do města Zelve. Vidíme úžasné pískovcové útvary. Postupně projíždíme a procházíme všechna města v Kappadokii. Do rezervace je vstup 10TL za osobu, na vrchol Uchisaru je 5E za osobu. Cca polovina pískovcových útvarů je stále obydlena, noční pohled je také úžasný. Jedeme směr Ankara, v Ankaře je rychlost pro osobáky 82km/h, pokračujeme do Istambulu, tam se smí jet 70 km/h. Přejíždíme most přes Bospor do Evropy a zajíždíme do městské části Asaray, parkování tu je 7TL/h, říkám na 3h. Jdeme se podívat na Modrou Mešitu - cca 2km a Aya Sofiu. Potom si říkám, že se podíváme do Grand Bazaru, nevěřil bych, že je to tak obrovské, zabloudili jsme tam a potom jsme celý den hledali auto, orientovat se podle mešit je nesmysl, protože z dálky vypadají všechny stejně a je jich tam spousta. Ale zase jsme si prošli Istambul a viděli i druhou stranu, např. obývaný polospadlý dům asi po výbuchu plynu. Nikdy bych neřekl, že se nechá chovat dobytek a slepice v paneláku. Za parkování jsme nakonec platili 18TL - za celý den. S tím, že měli zrovna ramadán jsme větší problém neměli.

Na hranicích turci chtějí pouze pasy, kam dají razítko. Na bulharské straně se už dívají do kufru. Bulharská celnice - slezte, bagáž a jde správně ke kufru, zašpiní si ruku o náhradní díly a vztekle mávne, ať pokračujeme. Celník mi ukazuje, že mám projet jakousi stokou, vůbec se mi tam nechce, hned po projetí si říká o 3E za dezinfekci vozu. Jedeme dál a směje se na nás u posledního okénka celník. Říká: ó česká škoda, z jakého roka?, odpovídám 1988 a se zvednutým palcem otevírá závoru a pouští nás do Bulharska. Vidím ceduli Řecko 7km, hned mi tam přítelkyně zakazuje jet a stěžuje si, že tady už asi želvu neuvidíme a za zatáčkou jde želva přes silnici :). Z Bulharska do Rumunska platíme za most 2E. Na hranicích mimo pasů nechtějí nic, ale hned za hranicema nás zastavuje pokynem ruky příslušník ve špinavých a potrhaných maskáčích, na ramenou má nášivky Politia a za opaskem pistoli. Přítelkyně, že mám jet, ale přecijen má tu pistoli, tak zastavuji. Podává mi hned ruku, která je celá ulepená a zapatlaná :/. Poznává, že jsme češi aníž by viděl zadek auta, vepředu nemám ani CZ na SPZ. Bráníme průjezdu kamionům, tak ukazuje, že máme zastavit o 50m dál u kraje. Moc neumí anglicky, tak se ptá jestli umíme rusky, říkám, že ne. Říká, že nám pomůže, obchází auto, nic nenachází, chce vědět jestli máme zaplacenou silniční daň, kterou nebylo zatím kde zaplatit. Naštěstí jsme ji platili při vjezdu do Rumunska před 14 dny na měsíc. Ptá se jestli jsem nepil, říkám ne, ptá se několikrát jestli ani malinko a jestli mu to mohu garantovat. Obchází znova auto a chce nám vysvětlovat cestu, říkáme, že není potřeba, že máme GPS, stejně ale začne vysvětlovat, po chvilce říkám OK, thank you, děkuju. Znova mi chce podat ruku, já pouze zvednu ruku na pozdrav a odjíždíme, divné, nějak jsem to nepochopil, jestli chtěl něco najít aby dostal úplateček, nevím, ale dopadlo to dobře. Chceme projet trans alpinu, ale je zavřená :(. U Sibiu potkáváme nějaké veteránisty, pán se špičkově zrenovovaným VW bus na podválu se semnou dává do řeči a ukazuje mi techničák od škody 120L, že ji bude renovovat, do VW prý dal 27 OOO E, do Š120 předpokládá 20 000 E. Říkám, že reálná prodejní cena mého rapida v ČR je asi 1000 E, tak to hned vytahuje z peněženky, kdybych řekl 3000 E nebo 4000 E, tak bych mu ho ještě prodal a to by byla škoda :). Zvou nás na sraz, který začíná až v sobotu, že jsme hosté a že kempování a vše budeme mít zdarma, ale říkám, že to domu máme ještě přes 1000 km a že musíme jet. Ale i tak se tam s nima jedeme podívat. Sraz je ve vysokohorské vesnici v krásné přirodě, je zde osvěžující ovzduší, pouze silnice je téměř neprujezdná kvůli krávám :). Prohlídneme si auta, která tam už přijela - i dvě škodovky a odjíždíme. Rumuni nám dávají najevo, že je mrzí, že už odjíždíme, že se nezdržíme alespoň do soboty, ale přítelkyně se chce raději koupat v Balatonu. Při přejezdu z Rumunska do Maďarska dělají maďaři strašně důležité, je tam kolona na hodinu :/. Chtějí otevřít kufr - celník do něho z okénka přes kapotu ani nevidí a můžeme jet. Zastavíme se tedy ještě u Balatonu v Siofoku, teplotu vody odhaduji na cca 26°C.

Cena LPG v Turecku v přepočtu 24-31kč (benzin okolo 50), možná 2/3 benzinových aut tam jezdí na LPG, v Bulharsku cca 15kč, v Rumunsku cca 18kč, v Maďarsku cca 22-26kč.



Práce na autě jako taková mě moc nebaví, ale když na autě dělám, tak proto, že se těším právě na nějakou takovouto cestu :). Rapida mám rád, proto jsem s ním přestal jezdit v zimě a pořídil jsem si nezáživnou felicii, která však s rapidem má společnou nenáročnost, spolehlivost a nízké provozní náklady.



Tady je druhá moje podobně zajímavá cesta jiným vozem:

jardaj.rajce.idnes.cz/Gib raltar_2012_-_8000_km_MTX_ Roadsterem_Nemecko%2C_Svyc arsko%2C_Italie%2C_Francie %2C_Spanelsko_....



Na letošek mě láká Maroko a Western Sahara, když by to z nějakého důvodu nevyšlo, tak v záloze je Skandinavie :)



Dále mám v plánu:

Aralské jezero

Island

Albánie

Řecko

Britské ostrovy

Přílohy:

• 262507-turecko-rapidem-2014.bmp

info:

Správce článku: Jarda - zrušená registrace
Založeno: 08.02.15 02:28   Poslední změna: 14.02.15 18:36

Turecko Rapidem - komentáře: