skoda.virt.cz
stránky o vozech Škoda 105-136, Rapid, Garde a jejich předchůdcích
Automatika světel
navigace: [ komentáře ] [ hodnocení ] [ text ] [ fotky ]obrázky [3]:
Text:
toto zapojení využívá k ovládání světel obvod kontrolky mazání.v klidovém stavu je T1 uzavřen přes čidlo tlaku oleje.
po nastartování motoru a zhasnutí kontrolky mazání je báze T1 napájena přes vstupní odpor a kontrolku mazání, tranzistor otevírá a spíná T2. T2 zapne relé světel. Přivedením napětí na bázi T2 (kontakt X) tento tranzistor zavře a dále jsou světla ovládána manuálně.
Napájení automatu je za pojistkou č. 2, je možné napájet i za pojistkou č. 1, klidový odběr je dán zbytkovými proudy tranzistorů, v řádu mikroampér. Při napájení z pojistky č.1 dosáhneme, že světla svítí ještě chvíli po vypnutí klíčku.
Automat je navržen pro podobnou funkci jako má automat v naší služební Fabii (varianta B) - pokud je spínač světel vypnut, automat po nastartování zapne obrysová, koncová a tlumená světla, nelze zapnout dálková ani mlhová, tyto lze zapnout až po zapnutí světel ručním spínačem (což má nespornou výhodu, mně osobně se nejednou povedlo brnknout omylem do páčky a jezdit přes den se zapnutými dálkovými světlomety, navíc je zde možnost přepnout pouze na obrysová světla i při zapnutém motoru což se občas taky hodí), lze jej však zapojit i tak, aby nahradil manuální spínač (varianta A).
Varianta A
je vesměs jednoduchá, stačí napájení ze spínače světel přivést na svorku P, vývody K1, K2 a H potom připojit k výstupům ručního spínače.
Varianta B
je téměř stejná jako A, se dvěma rozdíly - vývod H je třeba zapojit přímo k tlumeným světlům (před pojistky 5 a 6) a na vstup X je třeba připojit výstup ručního spínače pro levé obrysové a koncové světlomety, ten ovšem nesmí být k těmto světlometům připojen, jinak by se stal z automaty pěkný stroboskop (při sepnutí by sám sebe vyřadil z činnosti, rozepnul, tím by se opět uvedl v chod atd.), levý obrysový světlomet pak připojí rozpínací kontakt relé.
K výrobě je třeba:
T1 - tranzistor NPN, ze železných zásob např. KC 508 či KF 508, z dnešních modelů např. BC 547
T2 - tranzistor PNP, schopný spínat relé, ze železných zásob např. GC512, z dnešních modelů např. BD140, záleží však na použitém relé, stačí nějaké maličké které nemá přílišný odběr.
relé - ideálně relé se třemi přepínacími kontakty pro vozy s pozičkami, se dvěma přepínacími kontakty pro vozy bez poziček, nouzově relé se dvěma spínacími a jedním rozpínacím kontaktem. u vozů s pozičkami je navíc možnost v nouzovém případě použít relé se dvěma přepínacími kontakty a levou a pravou větev oddělit diodami.
2× odpor 1K.
1× usměrňovací dioda např. 1N4004
vstupní odpor - zde jsem záměrně zvolil trimr 10 nebo 22k, při použití různých tranzistorů tak bude možno doladit zbytkový odběr, i to aby nám kontrolka mazání nesvítila prostřednictvím přechodu B-E, i to aby nám automat dobře spínal a nechtěl třeba zhasnout v okamžiku poklesu napětí na palubě.
Doporučuji zabudovat do nějaké šikovné krabičky, v lepším případě připevnit sponou k ručnímu spínači, podobně jako u přepínače cyklovače stěračů.
Sám toto zapojení zatím nemám odzkoušené (jen nasimulované v EWB), praxe s elektronikou a znalost teorie mi ovšem dovoluje přesto toto zapojení publikovat.
snad jsem na nic nezapomněl, jen že si nejsem 100% jistý jestli SPZ a palubka svítí při levých nebo pravých pozičkách.
info:
Správce článku: Strašlivý Píďa (aka PeťaKlíč)Založeno: 30.09.09 10:54 Poslední změna: 02.10.09 12:21
Automatika světel - komentáře:
-> COL: já to nedělám pro výrobce, ale pro motoristu radionadšence.
-> Peťa Klíč:
""
jo a ještě jedna věc – katalogový hodnoty jsou katalogový hodnoty, realita často bývá jiná. to není že když je v katalogu psáno 100mA ža 100,00001 to odkouří ;-)
""
Jo, to cislo udava hodnotu, kterou nejake hodne hodne vysoke procento tranzistoru "prezije bez ujmy". Obvykle vydrzi vic, ale nelze na to spolehat. Nicmene, ja jsem psal o Ic, Ib dube mensi....
Ale OK, nema smysl se hadat, jsi dost presvedcenej (o sve pravde) a kdyz si myslis, ze to staci... :o)
Zkus tyhle konstrukcni pristupy nabidnout nejakemu vyrobci... treba VW, kdyz uz jsme u automotive oblasti :o)....
""
jo a ještě jedna věc – katalogový hodnoty jsou katalogový hodnoty, realita často bývá jiná. to není že když je v katalogu psáno 100mA ža 100,00001 to odkouří ;-)
""
Jo, to cislo udava hodnotu, kterou nejake hodne hodne vysoke procento tranzistoru "prezije bez ujmy". Obvykle vydrzi vic, ale nelze na to spolehat. Nicmene, ja jsem psal o Ic, Ib dube mensi....
Ale OK, nema smysl se hadat, jsi dost presvedcenej (o sve pravde) a kdyz si myslis, ze to staci... :o)
Zkus tyhle konstrukcni pristupy nabidnout nejakemu vyrobci... treba VW, kdyz uz jsme u automotive oblasti :o)....
Já už asi pět let mám svícení spínané od dobíjení, mám tam 20 vteřin spoždění, protože při studených startech v zimě, mi to třeba po 10 vteřinách chcípalo, tak aby ty světkla furt neblikali. Výstup ovládá relátka obrysových a potkávacíh/dálkových. Původní vypínač stále funguje, takže pokud chcu jen obrysovky třeba když někde stojím s motorem, tak to přepínačem světel přepnu. Dvakrát mi tam zhořela poddimenzovaná dioda, než jsem ji hahradil větší a jelikož relátko mám pod volantem, tak jsem slyšel, že relé odpadlo, kontrolak světel nesvítí, tak jsem přepínačem světel světla zapnul.
Zapojení bylo před lety v AR. Mohl bych najít i konkrétní číslo.
Zapojení bylo před lety v AR. Mohl bych najít i konkrétní číslo.
COL 02.10.09 13:36:29 napsal:
Ano skrtnout se da cimkoliv o cokoliv, proto treba veskera elektronika dnes
seriove montovana do aut, musi vydrzet bez ujmy prepolovani napajeni, zkraty
vstupu a vystupu na kostru i plus atd…
zkrat vstupu - přežije, rsp. prakticky se s ním počítá, problém s vyvedenou bází odstraněn.
výstupy nejsou, není co zkratovat.
přepólování - těmhle tranzistorům snad nevadí.
jo a ještě jedna věc - katalogový hodnoty jsou katalogový hodnoty, realita často bývá jiná. to není že když je v katalogu psáno 100mA ža 100,00001 to odkouří ;-)
trimr na vstupu bohužel blbuvzdoren není, opravdu se opírám o doufání že na blba nenarazí.
pokud by někdo objevil konkrétní nedostatek, může se přihlásit, spekulací bychom mohli nechat.
Ano skrtnout se da cimkoliv o cokoliv, proto treba veskera elektronika dnes
seriove montovana do aut, musi vydrzet bez ujmy prepolovani napajeni, zkraty
vstupu a vystupu na kostru i plus atd…
zkrat vstupu - přežije, rsp. prakticky se s ním počítá, problém s vyvedenou bází odstraněn.
výstupy nejsou, není co zkratovat.
přepólování - těmhle tranzistorům snad nevadí.
jo a ještě jedna věc - katalogový hodnoty jsou katalogový hodnoty, realita často bývá jiná. to není že když je v katalogu psáno 100mA ža 100,00001 to odkouří ;-)
trimr na vstupu bohužel blbuvzdoren není, opravdu se opírám o doufání že na blba nenarazí.
pokud by někdo objevil konkrétní nedostatek, může se přihlásit, spekulací bychom mohli nechat.
-> COL: plech × plast myslel jsem že jsem dělal 98% se starejma plecháčema a na to jak jsem jim dával na prdel toho snesly poměrně dost
170 mA to bude jen ta teply zarovce, na studeny (tedy v okamziku rozsveceni) to bude mnohem vic.
Jinak:
KC508 ma Icmax 100mA, Ibmax nebude vetsi
GC512 ma Uce max 15V :o)
Odolnost BE prechodu zavisi spis na chipu tranzistoru nez pouzdru KC508 je to same jako KC148, az na pouzdro.
Ano skrtnout se da cimkoliv o cokoliv, proto treba veskera elektronika dnes seriove montovana do aut, musi vydrzet bez ujmy prepolovani napajeni, zkraty vstupu a vystupu na kostru i plus atd...
Jinak:
KC508 ma Icmax 100mA, Ibmax nebude vetsi
GC512 ma Uce max 15V :o)
Odolnost BE prechodu zavisi spis na chipu tranzistoru nez pouzdru KC508 je to same jako KC148, az na pouzdro.
Ano skrtnout se da cimkoliv o cokoliv, proto treba veskera elektronika dnes seriove montovana do aut, musi vydrzet bez ujmy prepolovani napajeni, zkraty vstupu a vystupu na kostru i plus atd...
mimochodem, napadlo mě krásné řešení, to ale budu muset ozkoušet protože to už se vymyslet z hlavy a dát ruku do ohně za funkčnost nedá..
fíha fíha to jsou mi věci..
Tak tedy polopate: co by se stalo, kdyby jsi v puvodnim schematu mel pripojeny emitor T2 na onech 12V tu bazi pripojil na dostatecne tvrdy potencial – treba 11V?
ok, už je tam odpor.
s brnkáním X o zem.. nevim, nebojím se toho, buď to bude zapojené nebo nebude, každopádně brnkání o zem se může stát čemukoliv v jakémkoliv bodě.. zvednout odpor můžu, každopádně dioda B-E u plechových tranzistorů (nevim jak u umělohmotných) vydrží hodně.
trimr - jak píšu, je to sebepojistka, nestavěl jsem to, zatím rozsvěcovat nezapomínám. pravda že odpor navíc by tam být mohl aby náhodou někdo nechtěl vyzkoušet co se stane když dá citlivost naplno, ale snad to nikoho nenapadne :) a kdyby napadlo, proud žárovkou 2W je někde kolem 170mA což (přes tvrzení COLovo) dioda B-E zvládne, a nikdo kdo bude trimr seřizovat si nenechá svítit kontrolku mazání.
závislost na mazání motoru - pokud to bude zapojené podle varianty B, stejně si v noci nebo v mlze rozsvítíš ručně, kvuli dálkám nebo mlhám. (mně se teda ještě nepovedlo aby se mi rozsvítilo za jízdy mazání).
jinak netvrdím že jsem nějaký vševědec, spíš bývalý bastlíř pípátek, blikátek apod. (nejodvážnější projekt byla přestavba rozhlasové ústředny na pololampový kytarový amp, kde jsem vycházel ze zapojení MONO 50ky a poupravil tak aby si to spolu rozumnělo) takže se nebráním když mi někdo řekne, co není na mém návrhu úplně košer. každopádně účel je ne aby to závodilo s hi-fi technikou v počtu ochran proti zemětřesení všeho druhu nebo nevoli zlého trpaslíka zaklínače, ale aby si krabičku mohl postavit kdokoliv kdo od sebe pozná nožičky na tranzistoru a nevypíchne si pájkou oko, což toto jednoduchoulinké zapojení doufám umožňuje.
Tak tedy polopate: co by se stalo, kdyby jsi v puvodnim schematu mel pripojeny emitor T2 na onech 12V tu bazi pripojil na dostatecne tvrdy potencial – treba 11V?
ok, už je tam odpor.
s brnkáním X o zem.. nevim, nebojím se toho, buď to bude zapojené nebo nebude, každopádně brnkání o zem se může stát čemukoliv v jakémkoliv bodě.. zvednout odpor můžu, každopádně dioda B-E u plechových tranzistorů (nevim jak u umělohmotných) vydrží hodně.
trimr - jak píšu, je to sebepojistka, nestavěl jsem to, zatím rozsvěcovat nezapomínám. pravda že odpor navíc by tam být mohl aby náhodou někdo nechtěl vyzkoušet co se stane když dá citlivost naplno, ale snad to nikoho nenapadne :) a kdyby napadlo, proud žárovkou 2W je někde kolem 170mA což (přes tvrzení COLovo) dioda B-E zvládne, a nikdo kdo bude trimr seřizovat si nenechá svítit kontrolku mazání.
závislost na mazání motoru - pokud to bude zapojené podle varianty B, stejně si v noci nebo v mlze rozsvítíš ručně, kvuli dálkám nebo mlhám. (mně se teda ještě nepovedlo aby se mi rozsvítilo za jízdy mazání).
jinak netvrdím že jsem nějaký vševědec, spíš bývalý bastlíř pípátek, blikátek apod. (nejodvážnější projekt byla přestavba rozhlasové ústředny na pololampový kytarový amp, kde jsem vycházel ze zapojení MONO 50ky a poupravil tak aby si to spolu rozumnělo) takže se nebráním když mi někdo řekne, co není na mém návrhu úplně košer. každopádně účel je ne aby to závodilo s hi-fi technikou v počtu ochran proti zemětřesení všeho druhu nebo nevoli zlého trpaslíka zaklínače, ale aby si krabičku mohl postavit kdokoliv kdo od sebe pozná nožičky na tranzistoru a nevypíchne si pájkou oko, což toto jednoduchoulinké zapojení doufám umožňuje.
-> COL: No to asi ne, no :o) Ziju v predstave, ze ESD je z principu problem u soucastek s velmi vysokou vstupni imdepanci, jako jsou ruzne FETy apod. Ale u bipolaru prece i zavernym smerem tece do baze nejaky (i kdyz maly) proud, ne? Ze by mohly tranzistory typu BC238 odejit vlivem ESD to teda fakt slysim poprve.
-> Hrabosh: Asi jsi do bipolaru nikdy nedal spravnou slehu ve spravne polarite. ESD u CMOSu je dnes celkem v pohode, vsude jsou ochrany, ktere lecos vydrzi (ale ne vse). Doby, kdy se dodavaly trazistory CMOS se zkratovacim pliskem mezi vyvody (treba KF520, KF521 atd...) jsou pryc. To odchazelo uz pri krivem pohledu a obvykle se to muselo nejprve zapajet a pak az odstranit ten plisek. Dnes se da na CMOSech skoro stipat drivi.
-> COL:
3/ To sem nikdy neviděl. Chápu ESD u CMOSů a podobné havěti .... ale u bipolárního tranzistoru?
4/ Já to mám ted taky navázané na startování. Ale je to o fous složitější ... viz můj příspevek v téhle diskusi. Nicméně mám vymyšlený ešte lepší řešení ... světla se rožnou když otáčky motoru přesáhnou určitou hodnoty a vypnou se se zapalováním. Takže třeba v zimě přijdeš, nastartuješ, vklidu oškrábeš auto a jakmile přidáš aby ses rozjel, rozvítí se světla :-)
3/ To sem nikdy neviděl. Chápu ESD u CMOSů a podobné havěti .... ale u bipolárního tranzistoru?
4/ Já to mám ted taky navázané na startování. Ale je to o fous složitější ... viz můj příspevek v téhle diskusi. Nicméně mám vymyšlený ešte lepší řešení ... světla se rožnou když otáčky motoru přesáhnou určitou hodnoty a vypnou se se zapalováním. Takže třeba v zimě přijdeš, nastartuješ, vklidu oškrábeš auto a jakmile přidáš aby ses rozjel, rozvítí se světla :-)
-> Hrabosh:
ad 1) to ocenuju take
ad 2) klidne i vetsi hodnoty
ad 3) ESD tu klidne odstreli prechod BE v zavernym smeru, testama by to rozhodne neproslo.
ad 4) navazal bych to na uzel 15 a prozpinal pro startovani. To je jedno jedine rele, ktere by stacilo zapojit mezi 15 a signal starteru (51?)
ad 1) to ocenuju take
ad 2) klidne i vetsi hodnoty
ad 3) ESD tu klidne odstreli prechod BE v zavernym smeru, testama by to rozhodne neproslo.
ad 4) navazal bych to na uzel 15 a prozpinal pro startovani. To je jedno jedine rele, ktere by stacilo zapojit mezi 15 a signal starteru (51?)
COL 01.10.09 17:41:36 napsal:
Peťa Klíč 30.09.09 19:42:47 napsal: → COL:
T2 je PNP, pro tvou informaci, spojení báze s emitorem zavře
tranzistor, stejně jako u NPN když se báze nadrzo uzemní.
dioda u relé – můžu ji tam klidně dokreslit, u nějakýho malýho relé
nebude potřeba.
Tak tedy polopate: co by se stalo, kdyby jsi v puvodnim schematu mel pripojeny
emitor T2 na onech 12V tu bazi pripojil na dostatecne tvrdy potencial –
treba 11V?
PNP tranzistor, pro tvou informaci, poznam :o). A le spis mne udivuje, ze
nekdo, kdo napise:
" Sám toto zapojení zatím nemám odzkoušené (jen nasimulované v EWB),
praxe s elektronikou a znalost teorie mi ovšem dovoluje přesto toto
zapojení publikovat."
releasne takovehle schema :o) jako hotovku, kdyz to neni vlastne ani koncept.
Ale chvalihodne to je, alespon se tu nejake napady objevuji.
Ty odpory by klidne zvetsil… kdyz by nekdo skrtnul tim Xem o zem, tak ta
GC512 asi 120mA prechodem BE nevydrzi… No ja bych radeji tu GC512 videl
radeji ve vytrine, je to uz slusny veteran. Jeste by to chtelo ochranu proti
ESD :o)
1/ Oceňuju, že to sepsal jako článek.
2/ Odpory: Dal bych projistotu nejaký odpor seriově k tomu trimru...když o tom tak přemýšlím na trimr bych se vybodl a dal tam odpor kolem 1K. Místo 100 Ohm bych dal klidne neco většího ... třeba 1K.
3/ ESD?! :-D
4/ Mě se na těchto systémech nelíbí to, že to závisí na kontrolce mazání. Když ti to přestane mazat, nebo
Ti to chcípne, tak ti shasnou světla. Lepší řešení je IMHO vzít signál z čidla jen jako spouštění ... na jeho hranu to prostě sepnout a dál už si ho nevšímat.
Peťa Klíč 30.09.09 19:42:47 napsal: → COL:
T2 je PNP, pro tvou informaci, spojení báze s emitorem zavře
tranzistor, stejně jako u NPN když se báze nadrzo uzemní.
dioda u relé – můžu ji tam klidně dokreslit, u nějakýho malýho relé
nebude potřeba.
Tak tedy polopate: co by se stalo, kdyby jsi v puvodnim schematu mel pripojeny
emitor T2 na onech 12V tu bazi pripojil na dostatecne tvrdy potencial –
treba 11V?
PNP tranzistor, pro tvou informaci, poznam :o). A le spis mne udivuje, ze
nekdo, kdo napise:
" Sám toto zapojení zatím nemám odzkoušené (jen nasimulované v EWB),
praxe s elektronikou a znalost teorie mi ovšem dovoluje přesto toto
zapojení publikovat."
releasne takovehle schema :o) jako hotovku, kdyz to neni vlastne ani koncept.
Ale chvalihodne to je, alespon se tu nejake napady objevuji.
Ty odpory by klidne zvetsil… kdyz by nekdo skrtnul tim Xem o zem, tak ta
GC512 asi 120mA prechodem BE nevydrzi… No ja bych radeji tu GC512 videl
radeji ve vytrine, je to uz slusny veteran. Jeste by to chtelo ochranu proti
ESD :o)
1/ Oceňuju, že to sepsal jako článek.
2/ Odpory: Dal bych projistotu nejaký odpor seriově k tomu trimru...když o tom tak přemýšlím na trimr bych se vybodl a dal tam odpor kolem 1K. Místo 100 Ohm bych dal klidne neco většího ... třeba 1K.
3/ ESD?! :-D
4/ Mě se na těchto systémech nelíbí to, že to závisí na kontrolce mazání. Když ti to přestane mazat, nebo
Ti to chcípne, tak ti shasnou světla. Lepší řešení je IMHO vzít signál z čidla jen jako spouštění ... na jeho hranu to prostě sepnout a dál už si ho nevšímat.
Peťa Klíč 30.09.09 19:42:47 napsal: → COL: T2 je PNP, pro tvou informaci, spojení báze s emitorem zavře tranzistor, stejně jako u NPN když se báze nadrzo uzemní.
dioda u relé – můžu ji tam klidně dokreslit, u nějakýho malýho relé nebude potřeba.
Tak tedy polopate: co by se stalo, kdyby jsi v puvodnim schematu mel pripojeny emitor T2 na onech 12V tu bazi pripojil na dostatecne tvrdy potencial - treba 11V?
PNP tranzistor, pro tvou informaci, poznam :o). A le spis mne udivuje, ze nekdo, kdo napise:
" Sám toto zapojení zatím nemám odzkoušené (jen nasimulované v EWB), praxe s elektronikou a znalost teorie mi ovšem dovoluje přesto toto zapojení publikovat."
releasne takovehle schema :o) jako hotovku, kdyz to neni vlastne ani koncept.
Ale chvalihodne to je, alespon se tu nejake napady objevuji.
Ty odpory by klidne zvetsil.... kdyz by nekdo skrtnul tim Xem o zem, tak ta GC512 asi 120mA prechodem BE nevydrzi.... No ja bych radeji tu GC512 videl radeji ve vytrine, je to uz slusny veteran. Jeste by to chtelo ochranu proti ESD :o)
dioda u relé – můžu ji tam klidně dokreslit, u nějakýho malýho relé nebude potřeba.
Tak tedy polopate: co by se stalo, kdyby jsi v puvodnim schematu mel pripojeny emitor T2 na onech 12V tu bazi pripojil na dostatecne tvrdy potencial - treba 11V?
PNP tranzistor, pro tvou informaci, poznam :o). A le spis mne udivuje, ze nekdo, kdo napise:
" Sám toto zapojení zatím nemám odzkoušené (jen nasimulované v EWB), praxe s elektronikou a znalost teorie mi ovšem dovoluje přesto toto zapojení publikovat."
releasne takovehle schema :o) jako hotovku, kdyz to neni vlastne ani koncept.
Ale chvalihodne to je, alespon se tu nejake napady objevuji.
Ty odpory by klidne zvetsil.... kdyz by nekdo skrtnul tim Xem o zem, tak ta GC512 asi 120mA prechodem BE nevydrzi.... No ja bych radeji tu GC512 videl radeji ve vytrine, je to uz slusny veteran. Jeste by to chtelo ochranu proti ESD :o)
takže teď snad hotovo bez připomínek, děkuji za podněty ke zdokonalení
-> Hrabosh: nevim, nestalo se mi aby mi relé odkouřilo tranzistor, ale diodu s láskou přimaluju teda.
Nulová dioda je naprostá nutnost! I cívka malýho relé má dostatečně velkou indukčnost na to, aby špička při vyppínání proudu odstřelila tranzistor. Jinak já jsem to řešil trochu jinak:
www.elektroworld.info/mod ules/.../svetla_157.png
Reaguje to na startér ... 2 sec. po tom, co přestanete startovat to rožne světla.
www.elektroworld.info/mod ules/.../svetla_157.png
Reaguje to na startér ... 2 sec. po tom, co přestanete startovat to rožne světla.
napadla mě drobná úprava která neovlivní funkci, odpadá nedostatek přímo vytažené báze.
-> COL: T2 je PNP, pro tvou informaci, spojení báze s emitorem zavře tranzistor, stejně jako u NPN když se báze nadrzo uzemní.
dioda u relé - můžu ji tam klidně dokreslit, u nějakýho malýho relé nebude potřeba.
dioda u relé - můžu ji tam klidně dokreslit, u nějakýho malýho relé nebude potřeba.
Brrr...
To je teda zruda :o). Co nejake ochrany, co flywheel dioda u rele. A baze vytazena ven? Pripojenim jakehokoliv tvrdeho napeti mensiho nez je na svorce +12V snizeneho o provozni ubytek na prechodu BE T2 na X se T2 odstreli...
Jestli by nebylo jednodussi dat to rele pres spinac paralelne s olejovou kontrolkou....
To je teda zruda :o). Co nejake ochrany, co flywheel dioda u rele. A baze vytazena ven? Pripojenim jakehokoliv tvrdeho napeti mensiho nez je na svorce +12V snizeneho o provozni ubytek na prechodu BE T2 na X se T2 odstreli...
Jestli by nebylo jednodussi dat to rele pres spinac paralelne s olejovou kontrolkou....
