Rapidka světoběžnice

10.05.2017 Rapidka opět vysvobozena z peruánského jha...:-)!!!!!!!!!!!!!!!! !!!!!!!! Radujte se a veselte, do dna pěkně chlastejte..:-)!

16.12.2015 RAPIDKA ZABAVENA PERUÁNSKOU CELNÍ ZPRÁVOU!!!!!!!!!!!!!!!!!


Český rekord v sólo cestě okolo zeměkoule je nyní už oficiálně v držení Rapidky!!! Viz mé www.stránky, odkaz v sekci "projekt".


NA TENTO PROJEKT NEPŘISPĚLA ANI ZLÁMANOU GREŠLÍ SPOLEČNOST ŠKODA AUTO!!!

AŤ ŽIJE A VZKVÉTÁ ZNAČKA ŠKODA, AŤ SI VŠAK TRHNE JEJÍ MANAGMENT...


Aktuálně k cestě
:
cestovani.idnes.cz/skoda- kolem-sveta-0zl-/kolem-sve ta.aspx?c=A151112_...


Agentura Dobrý den z Pelhřimova vyhodnotila oficiálně dne 6.11.2015,

"výměnu kola automobilu v nejvyšší nadmořské výšce" (4800m.n.) jako nový český rekord!

Stejně tak "nejdelší sólo cestu automobilem okolo zeměkoule"!





V sobotu 15.8. bylo povídání ve vysílání ČR Radiožurnál, dám na stránky. Jeden ze starších rozhovorů tam už je.


Koupím zrcátka Engelmann, případně nějaké jiné "vývozní" doplňky...
Nabídněte do pošty prosím, kdyby měl někdo navíc. Díky

Níže další editace!!!

Ani nevím, jak bych začal...a vlastně je to jedno, vše podstatné i to proč jsem vlastně vyjel na takovouto cestu, dnes bych už řekl spíše, "šílený podnik"(cesty jsou kdy pěkné, jindy naopak moc ne a nebo jen namalované na mapě...), je obsaženo na mém webu skodoukolemsveta.cz. Je tam navíc i spoustu dalších fotografií a lze dokonce, díky laskavé pomoci společnosti Jablotron, sledovat online, aktuální polohu mé Rapidky, jak jí familiárně o samotě říkám...

A tak mi snad editor těchto stránek promine, že své vozidlo prezentuji krapet jiným způsobem, než asi všichni ostatní, já to ještě nějak napravím a doplním.

V době psaní těchto řádek, jsem krapet poničil unášeč nápravy nevydržel likvidační "valchu" a po stovkách km nehostinnou pouští se částečně protáčí, dále mám lehce prasklý obal převodovky a zničené kolo 1+R a tak budu asi nejdříve chvíli léčit, než se opět společně rozjedeme... Naštěstí jsem Rapidku, díky dobrým lidem, dostal zdarma z nehostinné a nejsušší pouště světa Atakami, do osídleného místa, sice také obklopeného pouští ale jen v 2500m a tak se zde dá opravovat. Vyndal jsem motor s převodovkou a nějak si jistě poradím, i když převodovku jsem tedy nikdy neskládal ale mám k ruce katalog, Andrta...

Ale k cestě samotné... Vůbec nechápu, jak jsem se vlastně dostal s Rapidem až sem, kromě skvělých tlumičů Protlum a ochraného plechu pod motorem, nemá žádné nějaké mimořádné úpravy. A to už jsem s ním plaval, skákal a nevím co ještě. Právě teď mám na tachometru 37100km z domova + dalších 29100km lodí, takže doposud cca 66200 překonaných kilometrů, někdy v hrozivých podmínkách provozu.

A když si vezmu, že po mnohokrát stech km tzv. drtiček(ztvrdlého od větru kamenino-písčitého vlnovitého povrchu, většinou v pouštích-Karakum v Turkmenistánu, Gobi a v celém Mongolsku, částí Austrálie, Atakami v ARG a Chile), kdy z auta odpadá snad vše co není přivařené, to ještě docela jde... Z Evropou nebo i Ruskem, se to vůbec nedá srovnávat- třeba po průjezdu Střední Asií a Mongolskem, jsem se v Rusku, bez nadsázky, cítil jako bych vyjel z Albánie na německou dálnici.(omlouvám se Albánii, tam jsou cesty ještě docela slušné...). Vím že to není Rallye... ale zas v Evropě nikde na Rallye prostě takové necesty, kdy vám padají plomby v puse, vypadávají šrouby co drží dveře a vůbec, co není přivařené, prostě nejsou a navíc máte zázemí v podobě dílny, mechaniků, úplně jiné auto atd...

Poznal jsem svět, jaký doma, v Evropě neznáme a na jaký už dlouhou dobu nejsme(naše poslední generace v mn.čísle) zvyklí, poznal jsem, že jinde si naprosto cizí lidé pomáhají a to zcela samozřejmě a aniž by za to předem kalkulovali s nějakou odměnou. Například, když někde zůstanete stát s otevřenou kapotou nebo i jen tak, bylo to v Mongolsku, na Sibiři, v Austrálii, Argentině, Chile a nevím kde ještě a někdo jede vozidlem okolo vás, prakticky skoro všichni u vás zastaví a zeptají se, zda něco nepotřebujete nebo jak by mohli případně pomoci. A je úplně jedno, jestli jedou ve 40 let starém Uazu nebo Fordu či nejnovějším modelu soudobé značky, ti lidé vědí, mají v krvi, že je to tak normální, nakonec zítra se to může stát jim...

Říkal jsem to už i v rozhlase a psal v médiích, ale nemohu zapomenout na toho strýčka, co se u mě objevil s mopedem na Sibiři, když mi po asi 500km bez benzínky prostě skončilo palivo...a ten člověk mi ze svého mopedu vytáhl 3l kanystřík se slovy: tady máš chlapče, na to už dojedeš, benzínka je kousek. A já tedy a co za to pane? A on: chlapče, tady nejsi v Evropě, tady si pomáháme! Nic nechci...

A tak (doposud) krom drobností, mám s lidmi v cizině jedinou negativní zkušenost: na Nový Zéland jsem původně vůbec nechtěl jet, prostě další náklady, člověk když nemůže kvůli takové cestě částečně dělat vlastní práci(a já si k ní ještě doplňuji vzdělání studiem na VŠ) tak se prostě zákonitě dostává do určité tísně a počítá každou korunu.
Proto mi samozřejmě, mimochodem, pomůže jakákoliv, byť i několika stovková podpora cesty(viz mé www stránky). A tak jsem chtěl Rapidku dostat z Austrálie rovnou do Jižní Ameriky. Nakonec jsem ale dostal pozvání mailem od Čecha žijícího na Zélandu, Václava Trunečka, s tím, že mi nemůže celou cestu zaplatit... ale, že " nějaký ten dolar se pro mne najde" a jestli chci vánoční dárek a že ať určitě přijedu, že je prodejce dílů Škoda na NZ a že sponzoruje i nějakou místní závodní posádku v předělané závodní Škodě 130... Nakonec jsem tedy přijel.

Bohužel mi na novozélandské celnici auto zadrželi k "celnímu odbavení" na 9 dní a mezitím ho tamtéž neznámý pachatel vykradl-ztratili se věci asi za 35000kč(viz mé stránky). Ten pán, Václav Truneček, bývalý Liberečák, mi nakonec i s autem před jeho garáží skutečně pomohl, nechal mě u nich v domě i přespat, když mi auto stále nevydávali(jídlo jsem si samozřejmě koupil). Nakonec jsem i konečně vyjel a objel alespoň Severní ostrov NZ. Když jsem pak opouštěl Auckland, nestačil už, díky letu, nechat spedici zálohu na přepravu auta do Chile. Nechal jsem tedy 2000NZD na stole Václavovi, s tím, že je vloží firmě na účet místo mě, což slíbil, že je bez problémů. Do dnes to ale neudělal a za asi dva měsíce, mi poslal kus papíru "tzv. fakturu" že mě pár dní ubytoval vč. polopenze v hotelu"(svém rodinném domku) a že to stojí právě těch 2000NZD, zbytek že je jeho "velkorysý sponzorský dar"...:-). A tak jsem svojí hloupostí, přišel zbytečně o peníze a poznal, že člověku pomůže pastevec v Mongolsku, neošidí ho v Iránu, pomůžou v Rusku nebo Chile ale pozor na bývalé spoluobčany! Venda si svoji pomoc asi pak rozmyslel... Nejhorší pro mě bylo, že je to "škodovák" jako mi tady asi všichni...(opět viz stránky).

A tím se dostávám k tomu, že já vlastně nikdy žádný "škúdkař" nebyl, nikdy jsem(vooostuda) nebyl ani na žádném Škoda srazu (to ale napravím...) ale svým rozhodnutím, uskutečnit tuto cestu, cestu za dávným dětským snem objet zeměkouli, který, jestli mi budou okolnosti alespoň trochu nakloněny, slibuji. že českým vozem Škoda dokončím, jsem se stal až nyní.

Staré "zadohraby" doby našich otců a dědů mě začali natolik fascinovat, že jsem jim zcela podlehl, mám je rád a s radostí sleduji zde na Virtu, jak se mladí kluci snaží dávat dohromady kdejaký takový kousek, někdy ho přitom dokonce doslova seberou "hrobníkovi" v podobě sběrných surovin, s lopaty... Za to jim patří můj obdiv a velké poděkování, neboť jsem se za ten rok a půl s Rapidkou také dostal na stejnou cestu jako oni, tedy vlastně vy všichni co čtete tyto řádky...

Tak mi zkuste držet palce, neboť to možná i potřebuji, je totiž mnohem těžší, jet takovou cestu sám, než ve dvou či třeba osmi lidech. Jejda co já se toho auta už natlačil po nekonečných rovinách, pampách a pod. Když vás je více, prostě to auto někdy i odnesete, když je třeba...a to nezmiňuji bezpečnostní stránku na mnoha místech.

Tak to je asi tak pro začátek vše, mám tu i na Virtu odkaz v rubrice "co kde a jak", navíc jistě ještě pár řádek a fotografií přidám, snad se tedy budou případně líbit...

Ivan 31.7.2015, okolí Calami, poušť Atakami, Chile

------------------------- -------------------------- -------------------------- ----------------------

7.8.2015

Situace se bohužel nijak nezměnila!

I když mi z domova ta dvě kolečka do převodovky poslali hned 29.7, ještě tady nejsou! DHL se dušuje, že věc už několik dní "prověřuje a že jistě vše bude v pořádku" ale není.

Takže trčím nadále na okraji chilské pouště a učím se španělsky, jestli vše nechám i příště v rukách "nomádské karavany" DHL, která nepochybně v Evropě funguje skvěle, budu španělštinu nejspíše potřebovat k dalšímu životu...


10.8.2015, opět ještě čekám...že by kolečka v systému DHL ztratili a nechali je někde mezitím vyrábět...:-)?

1.9.2019 Rapidka absolvovala cestu přes celou Jižní a Střední Ameriku, byla dvakrát "zajata" pro dokumentační nesrovnalosti či spíše obstrukce a nepochopení ze strany místních úřadů, jednou v Peru na asi rok a půl a jednou v Mexiku skoro 2roky. V Peru se mi podařilo po velkých tahanicích a obrovské pomoci změnit částečně legislativu, auto mi tak bylo vráceno. V Mexiku se to samé nepodařilo a tak jsem si nakonec musel auto znovu vykoupit!
Pokusím se nyní, pokud mi budou okolnosti nakloněny, dokončit celou cestu a Rapidku vrátit tam kam patří, domů...
Pokud bude kdokoliv chtít pomoci v mém snažení, podívejte na mé stránky, WWW.SKODOUKOLEMSVETA.CZ kde každý může na cestu přispět jakoukoliv sumou dle svých možností na připojený cestovatelský účet. Každý přispěvatel bude jmenovitě na stránkách uveden, zrovna tak i při budoucích přednáškách a doprovodných akcích!
Upozorňuji, že se nejedná o jakkoli marketingový nebo nějak jinak výdělečný projekt ale jen o osobní touhu dostat Rapidku domů a ukázat jí vám všem na srazech či podobně.

23.08.2022 Od dnešního dne se snažím o opravu auta a pokračování v cestě. Škůdka je v žalostném stavu, ale já to snad nějak dám.
Nebrzdí, nutno komplet pročistit soustavu a vyměnit hadice, opravit HBV, zarezlé destičky vpředu, vzadu povypadané pružinky z jedné strany , systém je plný jakési tvrdé homogenní směsi. Vodní soustava to samé, nestartuje- něco s elektrikou, na místech rez, teče tak různě z motoru kde co, samolepy na autě přepálené od slunce, baterie k.o. ostřikovač nejde, uvnitř plesnivé a rozpadlé molitany. Půlka auta nesvítí...je toho ještě mraky, ani už nevím, co všechno..:-)
Hlavně to horko je tu šílený a dělá se tak zpomaleně venku pod přímím sluncem ale nějak bylo, nějak bude..:-)



------------------------- -------------------------- -------------------------- ---------------------