Vyuka ostravštiny

Jelikož jsem měl kdysi přítelkyni z Ostravy tak bych se domluvil

Ja znam akorat rondel, rožek, furtka

OSTRAVŠTINA



Bo se mě hafo lidi furt pta, co je to cyp, hajcman, buty a podobně, ukažu vam,kaj je možne se fajně ostravsky naučit. Po absolvovani kursu byste měli byt schopni bez problemu přeložit aji take perly, jako přislovi "Čumiš jak ščur do ryny", "Vydupali haviřa, nedali mu haliřa" nebo "Zehni se vole, bo zje na dole".



Hlavni zasadou je, že ostravština nema dluhe samohlasky a už vubec ni suhlasky.



Všechna slova se vyslovuji razně a kratce, bo na vic neni čas.



Specificke je použivani předložky "do". Ostravak nikdy neřekne "jdu k holiči" nebo "jdu k doktorovi", ale vždy a jedině "idu do holiča" či "idu do doktora". Zde je pravděpodobně patrny vliv angličtiny : " go to the (hell)".



V ostravštině take zcela chybi předložka "s", jež je ve všech znamych připadech nahrazena ostravskou předložkou "z".



Velmi časta je debata, zda některa slova psat s "y" nebo "i". Sama ostravština, podobně jako život a prace obyvatel, kteři ji hovoři, je tvrda. Nazornym přikladem sporu je svar o podobu slova "cycek" nebo "cicek"? Po vyčerpavajici debatě autoři došli k zavěru, že rozhodujici je velikost. Menši,do velikosti č.3, jsou tvrdši, a tedy

"y". Velke - čisla 4 až 10 jsou přirozeně měkči a tedy pišeme i vyslovujeme "i". U slova "cyp - cip" je to přesně naopak, hranici je velikost 12 centimetrů.



Zajimava je změna, ke ktere dochazi při tvorbě přidavnych jmen slovesnych. Třeba sloveso "pustit" ma stejny tvar, jako ve spisovne češtině, ale "puštěny" je na ostravsku "pusceny". Tohle sloveso je vůbec interesantni, protože se neřika "zapnout televizi", ale "pustit televizu, radyjo, vodu".



Trpny rod v ostravštině zcela chybi. Bo samo se nic neurobi.



Ostravaci se oslovuji zasadně prvnim padem jednotneho čisla."Ty, Jarek.". Vyplyva z toho, že ostravština si vystači s pouhymi šesti pady.



Přizvuk je zasadně na předposledni slabice, a tim bohužel vznikaji problemy se spravnym akcentem u slov jednoslabičnych, kdy se přizvuk přesouva vlastně na posledni slabiku předchazejiciho slova, ktere pak ma akcent na předposledni a posledni slabice najednou. Vyslovnost je v takovych připadech dosti obtižna.



Zvlaštnosti ve vyslovnosti je změna "v" na "f" : sfeter, fčela, sfička..



Unikatem, nemajicim v českych dialektech obdoby, je vyslovovani i psani pismene "y" po "ř". V ostravske vyslovnosti se (viz vyše) měkke "i" vyskytuje sporadicky (bijok, ist, liščit), a tak je logicke, že se vyslovuje i piše "břyla, křyvy, břydky, řyť" , apod..



Slovnik :

Chuj z tym! (Nevadi)

Dřevo na stojato a baba na ležato vydrža všecko. (Úslovi)

Šrame ti v pale. (Straši ti ve věži)

Kantuj se! (Vypadni)

Štrykoval nohami. (Pletl nohama)

Cyp jak lampa. (Pitomec)

Kvader cypa. (Idiot na kvadrat)

Bulaty, jak chleba kulaty. (Úplně neschopny)

Lezt do peněz. (Byt drahe)

Polub mě v kapsu! (Polib mi zadek)

Kuřiš, jak bys koňa prodal. (Zapaluješ si jednu od druhe)

Měl plne ryny. (Byl opily)

Zaleži, jak leži. (Úslovi, důležita je poloha)

Marně gatě rozpinatě, jak vas neznam, tak vam nědam. (Úslovi se sex.podtextem)

Pil jak o dušu. (Pil přes miru, nehleděl na zdravi)

Jak jabko, tak rajske, jak babu, tak z Prajzke. (Úslovi)

Braly mě mory. (Šly na mě mrakoty)

Děvucha bez břucha jak kastrol bez ucha. (Úslovi)

Kuřil, jak když chudobny topi. (Hulil jak fabrika)