Jinak teorie našich dědů a otců " o klincách (hřebíkách) za krajnicí" už patří dávno do historie. To platilo ještě v dobách, kdy silnice brázdily ještě auta s dřevěnými prvky a koňské povozy, ze kterých každou chvíli vypadnul hřebík či vrut. Můžu ubezpečit, že posledních 6let jsem dojížděl do Prahy po silnici 1.třídy, kde moje tachometrová 90-100vka byla hoooodně exotickým jevem, takže podstatnou část onoho denního cestování jsem strávil za krajnicí, pouštíc před sebe ostatní - díky tomu, jsem skoro neokusil pocit štvané zvěře ,ale ani nemusel řešit píchlou gumu. 
Jinak bočních odstupů od předjížděnýho auta - netvrdím, že ideální je škrtnou si zrcátky o sebe, ale denně jsem svědkem akcí dovedů, co na silnici, kde by slo místy nakreslit 2 pruhy pro každej směr, předjížděj osobák stylem, že zajedou skoro na krajnici v protisměru a když se v protisměru zjeví i auto, vracejí se zbrkle zpátky doslova smykem....





Měl jsem s tím troubou co dočinění několikrát ještě dalších 100km protože jeho "elegantní" nepřehlédnutelný slovanský styl jízdy (tajlování, programové "podjíždění" pravým pruhem s následným cpaním se do mezer, atd.) slavil úspěch v podobě finálního minimálně půl minutového náskoku oproti nám "tupcům".





