skoda.virt.cz
stránky o vozech Škoda 105-136, Rapid, Garde a jejich předchůdcích
Pravda o podtlaku
16:48:41
30.05.2007
30.05.2007
COL
Jinak nemuzu s urcitosti rici odkud zaznam je. Ale asi je to prujezd Planou n.L ve smeru od Tabora na Veseli.
16:34:33
30.05.2007
30.05.2007
COL
-> Labros:
"" Dosavadní virťácká teorie učila, že se podtlaková regulace uplatňuje nejvíc při jízdě s lehkým plynem, kdy zvětšuje předstih pro delší dobu prohoření řídké směsi. To mělo být dosaženo tím, že když se klapka otevře akorát nad dírku kde vychází podtlaková regulace, podtlak ze sacího potrubí se objeví už v podtlakové regulaci, ale ještě ne v hlavním systému, čímž vznikne zmíněná řídká směs a velký předstih. ""
Vsak to je pravda. Jen ta ridka (nikoliv ale chuda!) smes ma puvod v tom, ze je stale jeste zaskrceno a plnici tlak je maly.
K obrazku - podtlakova slozka predstihu je rizena podle korigovaneho (upraveneho) tlaku v sani - fialova krivka. Nikoliv tedy podle cerne krivky. Trend je videt z "casem" 1.15*10^4.
Misto, kdy se klapka dostala prave nad dirku je to, kde spojuje zelena a cerna. Od vetsiho uhlu otevreni klapky jsou jiz tlaky shodne. Ten obrazek mel prave slouzit k ukazce vzajmeneho vztahu tech dvou tlaku.
"" Dosavadní virťácká teorie učila, že se podtlaková regulace uplatňuje nejvíc při jízdě s lehkým plynem, kdy zvětšuje předstih pro delší dobu prohoření řídké směsi. To mělo být dosaženo tím, že když se klapka otevře akorát nad dírku kde vychází podtlaková regulace, podtlak ze sacího potrubí se objeví už v podtlakové regulaci, ale ještě ne v hlavním systému, čímž vznikne zmíněná řídká směs a velký předstih. ""
Vsak to je pravda. Jen ta ridka (nikoliv ale chuda!) smes ma puvod v tom, ze je stale jeste zaskrceno a plnici tlak je maly.
K obrazku - podtlakova slozka predstihu je rizena podle korigovaneho (upraveneho) tlaku v sani - fialova krivka. Nikoliv tedy podle cerne krivky. Trend je videt z "casem" 1.15*10^4.
Misto, kdy se klapka dostala prave nad dirku je to, kde spojuje zelena a cerna. Od vetsiho uhlu otevreni klapky jsou jiz tlaky shodne. Ten obrazek mel prave slouzit k ukazce vzajmeneho vztahu tech dvou tlaku.
16:23:14
30.05.2007
30.05.2007
Labros
-> COL: Dosavadní virťácká teorie učila, že se podtlaková regulace uplatňuje nejvíc při jízdě s lehkým plynem, kdy zvětšuje předstih pro delší dobu prohoření řídké směsi. To mělo být dosaženo tím, že když se klapka otevře akorát nad dírku kde vychází podtlaková regulace, podtlak ze sacího potrubí se objeví už v podtlakové regulaci, ale ještě ne v hlavním systému, čímž vznikne zmíněná řídká směs a velký předstih. Podle tvého měření nic moc takového vidět není, možná těsně před časem 1.15x10^4, jinak se v podstatě účinek podtlakové regulace zvětšuje úměrně s otevřením klapky?
16:00:00
30.05.2007
30.05.2007
COL
Polovodicovy snimac tlaku, vstup tlak do 115kPa, vystup napeti....co vic napsat?
www.freescale.com/files/. ../data_sh eet/MPX4115A.pdf
www.freescale.com/files/. ../data_sh eet/MPX4115A.pdf
15:16:30
21.05.2007
21.05.2007
Mishoooo
-> COL: a to je co??? fakt zaujimava praca
15:15:03
21.05.2007
21.05.2007
COL
-> Mishoooo: Co? ty tlaky? Tlakovymi senzory absolutniho tlaku MPX4115AP.
15:12:20
21.05.2007
21.05.2007
Mishoooo
-> COL: jak si to zmeral????
14:28:48
21.05.2007
21.05.2007
COL
Ten podtlak je tam "na houno" pro ucely volnobehu, brzdeni motorem a velmi nizkych zatezi motoru. Jinak naopak funguje docela pekne :o). Takze pro bezny provoz (neprobihajici stylem chihla na plynu nebo cihla na brzde) je to vec, ktera by na aute mela fungovat - kdyz nic, tak snizi trosku spotrebu....
14:23:37
21.05.2007
21.05.2007
bitmap - zrušená registrace
Ctu to poprvy, ctu to podruhy, ctu to potreti ... a furt tomu nerozumim.
Jediny co mi z toho vychazi, ze ten podtlak je tam na houno, ale tak to asi nebude
Jediny co mi z toho vychazi, ze ten podtlak je tam na houno, ale tak to asi nebude
13:49:18
21.05.2007
21.05.2007
COL
Sveho casu se tu probirala otazka, co presne je zac ten podtlak, kterym se ridi u skodule podtlakova membrana rozdelovace. Tak jsem to pro zajemce shrnul:
Takze opacko, jak je to udelano:
- kanalek snimajici tento tlak (podtlak) vyustuje tesne nad klidovou polohou klapky I. stupne.
Jak to funguje:
Je-li klapka v klidovem stavu (volnobeh, uplne brzdeni motorem), snima se de facto atmosfericky tlak (tedy podtlak skoro nula). Je-li klapka uz pootevrena tak, ze se snimaci otvor nachazi cely pod jeji hranou, snima se tlak velice blizky (stejny) tlaku v sacim potrubi. Prochazi-li klapka prave kolem snimaciho otvoru, snima se neco mezi.
Par postrehu z jizdy: Pri jizde na rovine rychlosti cca 100-110km/h na 5q je klapka I. stupne otevrena jiz tak, ze snimany tlak odpovida tlaku v sani. Rozdil se projevi pri opravdu ustalene loudacce tak 60tkou na rovine, tehdy uz zacina byt snimany tlak (nikoliv podtlak) vyssi nez skutecny tlak v sani - a podtlakova regulace uz nefunguje tak, jak by teoreticky spravne mela. No a kardinalni rozdil je na volnobeh.
Prikladam obrazek dat, co jsem zmeril. Jizda nejprve loudackou pres obec, pak velmi pozvolna akcelerace, uplne na konci brzdeni motorem.
Cerna cara - tlak ovladajici membranu
Zelena cara - skutecny tlak v sani
Fialova - upraveny tlak v sani
Modra - otacky
Cervena - predstih (ale jinak rizeny)
Zduraznuju, ze jde o absolutni TLAKY nikoliv podtlaky.
Cisla na svisle ose znamenaji tlaky v Kpa, otacky v 100x/min, predstih ve st.
Od okamziku, kdy se spojila cerna krivka se zelenou odpovida tlak ovladajici membranu tlaku v sani. Rozdil na zacatku je prave ta loudacka, co jsem o ni psal, kdy se hrana klapky smrdla kolem snimaciho otvoru a jeste neni nad nim. Na konci je videt, ze pri "noze z plynu" hrana klapky projede rychle kolem otvoru do zakladni polohy a obe krivky se okamzite rozejdou.
Obrazek:
Takze opacko, jak je to udelano:
- kanalek snimajici tento tlak (podtlak) vyustuje tesne nad klidovou polohou klapky I. stupne.
Jak to funguje:
Je-li klapka v klidovem stavu (volnobeh, uplne brzdeni motorem), snima se de facto atmosfericky tlak (tedy podtlak skoro nula). Je-li klapka uz pootevrena tak, ze se snimaci otvor nachazi cely pod jeji hranou, snima se tlak velice blizky (stejny) tlaku v sacim potrubi. Prochazi-li klapka prave kolem snimaciho otvoru, snima se neco mezi.
Par postrehu z jizdy: Pri jizde na rovine rychlosti cca 100-110km/h na 5q je klapka I. stupne otevrena jiz tak, ze snimany tlak odpovida tlaku v sani. Rozdil se projevi pri opravdu ustalene loudacce tak 60tkou na rovine, tehdy uz zacina byt snimany tlak (nikoliv podtlak) vyssi nez skutecny tlak v sani - a podtlakova regulace uz nefunguje tak, jak by teoreticky spravne mela. No a kardinalni rozdil je na volnobeh.
Prikladam obrazek dat, co jsem zmeril. Jizda nejprve loudackou pres obec, pak velmi pozvolna akcelerace, uplne na konci brzdeni motorem.
Cerna cara - tlak ovladajici membranu
Zelena cara - skutecny tlak v sani
Fialova - upraveny tlak v sani
Modra - otacky
Cervena - predstih (ale jinak rizeny)
Zduraznuju, ze jde o absolutni TLAKY nikoliv podtlaky.
Cisla na svisle ose znamenaji tlaky v Kpa, otacky v 100x/min, predstih ve st.
Od okamziku, kdy se spojila cerna krivka se zelenou odpovida tlak ovladajici membranu tlaku v sani. Rozdil na zacatku je prave ta loudacka, co jsem o ni psal, kdy se hrana klapky smrdla kolem snimaciho otvoru a jeste neni nad nim. Na konci je videt, ze pri "noze z plynu" hrana klapky projede rychle kolem otvoru do zakladni polohy a obe krivky se okamzite rozejdou.
Obrazek: