Škodovkou do Finska

navigace: [ komentáře ] [ hodnocení ] [ text ] [ fotky ]

obrázky [20]:

Škodovkou do Finska: Škodovkou do Finska: Olej teče Škodovkou do Finska: Národní park u Rigy Škodovkou do Finska: Bus jede kam nemá Škodovkou do Finska: Kempování Finsko Škodovkou do Finska: Helsinki Škodovkou do Finska: Repovesi a Škodovka Škodovkou do Finska: Další auticka Škodovkou do Finska: Z paluby Škodovkou do Finska: Auto pro holku Škodovkou do Finska: Škůdka a moře Škodovkou do Finska: Kempovani Škodovkou do Finska: Partička Škodovkou do Finska: Hotel Škodovkou do Finska: Suomenlina Škodovkou do Finska: Ponorka Škodovkou do Finska: Brno Škodovkou do Finska: D1 Škodovkou do Finska: Přibližná trasa Škodovkou do Finska: Už je v garáži a klasický oprava.

Text:

Po Evropě už začíná být docela složité vymyslet trasu kde jsem autem ještě nejel. Ne všechno mám projeté škodovkou, a to hlavně z časových důvodů, přece jenom je to auto starší a pomalejší. Někdy na podzim 2020 jsme se klasicky u piva dohodli, že bychom mohli někam na sever. Ze začátku ani nebylo jisté kam přesně pojedeme vzhledem k době covidové. Nedalo se ani nijak detailně plánovat, protože co týden to nějaká změna. Nakonec se v termínu naší dovolené ukázalo přístupné Polsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Finsko, takže cesta vedla tudy.

První zastávka naší dovolené bylo Polské Zakopané, kde jsme se pokusily zdolat Orlí stezku v Tatrách, to se, ale bohužel kuli špatnému počasí už napodruhé nepovedlo. Na hřebenu nás chytla bouřka, takže jsme museli fofrem z hor dolů. Snad to vyjde někdy příště. Z Tater jsme zamířili na sever Polska, kde jsme měli sraz s částí naší výpravy. Druhé auto není žádný veterán, jedná se o tři roky starý Golf variant, holt část party už nechtěla řešit poruchy a stres. Jinak Polsko slušně pokročilo ve výstavbě dálnic, takže cesta na sever nebyla nic strašného. Ráno jsme měli naplánovaný přejezd do Lotyšské Rigy. Cestou jsme měli sraz s poslední částí výpravy v sestavě muž, žena, roční prcek a dva psi nasáčkovaní ve VW transporter T3. U škodovky jsem při každém tankování kontroloval stav oleje a vizuálně motorový prostor. Všechno bylo v pořádku právě do příjezdu k Rize. Tam jsem u ubytování standardně otevřel kapotu a všiml si, že je olej rozstříkaný po celém motorovém prostoru. Po chvilce zkoumání bylo jasné, že nedrží gufero u řemenice. Vozím sebou lecos, ale gufero jsem neměl. Zjistil jsem si podle katalogu číslo originálního dílu a potom náhrady a začal hledat v Lotyšských autodílech. To se po nějaké době povedlo na eparts.lv. Dodací doba byla dva dny, takže jsme nechtěně v Rize strávili den navíc. Díky tomu jsme objevili přírodní park Kemeru, který vypadal jako slatě na Šumavě, ale mnohem větší. Shodou okolností to bylo nejkrásnější přírodní místo cesty, pokud nebudu počítat Tatry. Následující ráno měli v autodílech připravené gufero, tak jsem sundal zadní čelo a všechny blbosti k tomu patřící a gufero vyměnil. Bohužel to problém zcela nevyřešilo a ještě jsem si všiml klepání u kliky při nízkých otáčkách. Pod tíhou stresu jsem udělal drobnou chybu, ale o tom později. I tak byla Škodovka boje schopná a ačkoliv se mě moc nechtělo, pokračoval jsem do Estonského Tallinu. Odtamtud trajektem do Helsinek. Po vylodění jsme prošli první a jedinou covid kontrolou a menší celní kontrolou, Finové nějak nedokázaly přiřadit starou spz k členskému státu eu. Klasicky chtěli vidět kufr vzadu a on tam motor. Z města jsme rovnou vyrazili na sever k národním parkům, první nedám názvem dohromady, ale druhý se jmenoval Repovesi. Docela jsme se tam nadřeli s kočárkem protože jsme si dopředu nezjistili sjízdnost turistických tras, takže se malý pán nosil i s kočárem. Na severu proběhlo spaní na divoko ve stanech. Od Repovesi jsme se začali opět vracet zpět, vzali jsme to přes historické městečko Porvoo, které se vyznačuje starými dřevěnými barevnými domky typickými pro Finsko. Odtamtud jsme dojeli zpět do Helsinek, které jsme prošli pěšky a částečně mhd a na kole. Mě zaujala místní úzkokolejná tramvajová doprava, vozy jsou Škoda Artic což jsem ve Finsku nečekal. Další typ na výlet je ostrov Suomenlina se stejnojmennou vojenskou pevností. Mají tam dokonce ponorku k prohlédnutí. Z Finska jsme se zase přeplavili do Estonska, kde jsme lehce prohlédli centrum Tallinu a dostali pokuty za parkování protože nikde nebyl parkomat, aplikace nefungovala a ani platící sms se nedala poslat. Vyřešilo se to tak, že pokuta nám zůstala jako suvenýr a nic jsme nezaplatili. Za stálého klepání motoru jsme vyrazili zase o něco blíže domovu do kempu u pobřeží asi 200km nad Rigou. Cestou jsme ještě řešili problikávající kontrolku mazání na T3, nejspíše se přicpalo čidlo tlaku oleje, po vyčištění už nic neproblikávalo. V kempu proběhla oslava prckových prvních narozenin a naší následující alkoholové afterparty po které jsme prvně zkusili koupačku v Baltu. Po vystřízlivění proběhl přesun do Litevského Vilniusu, který zatím chyběl. Část nás vyrazila objevovat centrum města a místní hospody, posádka busíka zůstala v hotelu jelikož prcek měl teplotu. Po příchodu na hotel jsme se dozvěděli, že má 40 teplotu, takže proběhlo rychlé balení a přeházení věcí z golfa do busa a obráceně, aby mohli jet rychle domů. Zbytek nás následující den vzal busa, škůdku, psy a jelo se domů za Golfem. Zvládly jsme 1100km Vilnius – Brno s několika zastávkami na tankování. Jízda to nebyla pohodlná a rychlá, ale zvládlo se to. Škodovka klepala pořád stejně a potom zbývalo jen dojet do Prahy což se tedy také povedlo.

V době, kdy píšu tento “cestopis” už mám auto v garáži se sundanou olejovou vanou a krytem rozvodů. Nebudu napínat, problém byl ve vyčvachtané řemenici, která i při plně utaženém šroubu měla vůli, tím se vždycky po nějaké době zlikvidovalo gufero a začal téct olej. Tuhle řemenici jsem namontoval před cestou kuli elektronickému zapalování, které jsem nakonec stejně neměl zapojené. Nenapadlo mě s ní zavrtět při montáži a ani při výměně gufera v Rize, to byla ta chybka o které jsem psal na začátku.

Na cestě jsem se zařekl, že už s tím nikdy takhle dlouhou cestu nepojedu, ale kdo ví třeba to přejde a Škůdka se někdy vydá na další epickou jízdu.
hodnocení článku:

info:

Správce článku: Jajda
Založeno: 20.08.21 22:43   Poslední změna: 20.08.21 23:13

Škodovkou do Finska - komentáře:

12:52:12
03.09.2021
TT_daniel
dobre sa to cita..pozrel by som si aj viac fotiek..ale ako som pisal aj na fb..splnil si si moj sen..toto som chcel ist ale uz sa mi nepodarilo..nechavam si to ako sen na stare kolena 3
Extreme Tyres