Dejvovo Ero

Toto erko sem zakoupil v bazaru roku 1999 za 10tis korun. Nemělo na sobě moc kazů, prošlo kompletní g.o.Proběhlo demontování všech dílů, kapoty, blatníky, čalounění, nápravy motor ven,převodovka ven i elektroinstalace přišla na řadu.Po demontáži se začalo s nudným a zdlouhavým škrábáním celého skeletu,díky bohu se zjistilo že kupátko je naprosto zdravé:-) Takže se vše oškrábané zatřelo základní barvou,nakonzervovalo a
pak nastala chvíle vylepšování. jako první to odnesly zadní blatníky a byly rozšířeny lemy z předních blatníků., dopředu se dali nové blatníky a doupravili se pro feliciácký boční blnkřík. Pak přišla na řadu M-ková náprava jak vpředu, tak i vzadu. Vpředu hřebenové řízení, posilovač brzd, topení ze škody 1203 s ventilátorem z favorita (umístěno pod přední kapotu u motorku na stěrače). Původní topení bylo zrušeno.Ze začátku se nechal motor původní,šel jak brus,ale bylo nebylo a naskytnul se favoritský motor. s příchodem motoru z favorita se posunul kousek ven zadní chladič a přidělal náporový v předním nárazníku (trubkyk němu jsou natažené v mědi). Samozřejmě byl zrušen originální větrák(meluzín) a nahrazen elektrickým z vozu žiguli 1500. Vzduchový filtr taktéž z 1500 žiguli ale box vlastní výroby. Pak přišlo na řadu zadní křídlo neznámého výrobce, upevněno na plechových můstkách vlastní výroby,laminátové nástavce prahů,v předu odlízátko a vzadu na blatníkách malé trojúhelníčky které jsou v podstatě domácí výroba.Zadní čelo vypadá na první pohled nevýrazně,ale při výrobě padlo spoustu hodin a sprostých slov celé je říznuté,snížené,protažené díry pro svítilny z.....avie V předu je klasická 2oká maska doplněná světelnou rampou vyrobenou ze sanitních lehátek :-) je osazena 2mi přídavnými dálkovkami a 2mi mlhovkami. Interiér Doplnily sedáky Sparco používané v některých vozech VW, žlutá palubní deska, červené semišové boky a nakonec černé koberečky, které jsou nalepené skoro po celém autě. Málem bych zapoměl na kola ARC(dělítka) obuté v zadu 205/55 a vpředu 195/50.
Takhle auto jezdilo celých 6let až do minulého jara kdy jsem vyrazil po dlouhé době na sraz.... Možná mě někteří z vás už viděli dříve nebo právě minulé jaro na Mimoňských Válkách 06
Pro ty co mě viděli a litovali tak mám celý příběh:
Přišel onen den, 6,5,2006,budíček v 6:00, cesta z Velké Jesenice do Hk a z HK na hořice proběhla naprosto v klidu,předjelo mě pár lidí co mířili žřejmě stejným směrem..., v 7:00 byl dohodnutý sraz s kamarády v HC na parkovišti Pennymarketu... sešli jsme se jak jsme byli dohodnutí... já, jedna moc pěkná 1000covka a Lantra. Bohužel se k nám přidal mladý Tuner s Ibizou... řekl jsem si no tak ať jede s náma..vždyť je to jedno... proběhlo poslední dokoupení potřebných zásob na celý víkend a vyrazili jsme v koloně. Jeli jsme jako spořádaná skupinka aut, bez zbytečného riskování či machírkování, bylo krásné ranní sluníčko, na obloze ani obláček... krásný to den na sraz... bohužel tato nálada neměla dlouhého trvání.

V malé vesničce v údolí pár km od cíle byla vyfrézovaná vozovka... kamarádi předemnou normálně začli brzdit a zastavili aby se mohli frézám vyhnout, bohužel mlaďák zamnou byl zahleděnej do rádia a začal brzdit až na poslední chvíli.... jen sem stačil mrknout do zrcátka a prááásk, rána jako zděla. Ani si nepamatuju jak rychle jsem vylezl s auta, ale vím, že když už sem nadával tomu klukoj tak ještě lítaly střepy vzduchem.

S odstupem času se tomu už jen směju, ale v tu chvílí a následující Xměsícová oprava mi moc k smíchu nepřipadala. Začlo ohledávání... koukám na motor... je celej.... výfuk drží na poloutrženém silentbloku... kapota uhnutá, oba blatníky zlomené, zadní čelo v.... světla v ..... koukám po nosníkách, jestli není vidět deformace...to bylo ok, koukám na střechu, kontroluju dveře jak dovírají... všechno ok.

Tak sem se s ním dohodnul, že dojedeme tam a tam se dohodnem co dál... vyrazili jsme tedy k cíli...v posledním kopečku to ale zakuckalo a erko zdechlo, já stále vytočenej do maxima letím k motoru co je... koukám po přívodu paliva, všechno tam bylo... tak sem se lekl že tou ránou se oklepala nádrž a spadnul mi bordel do trubičky a ucpal jí... (napadlo mě to protože první 3srazy které jsme podnikli vždy skončily na laně kůli ucpané trubičce od nádrže k motoru.:-) ) to se nepotvrdilo, tak hejbu s káblema od rozdělovače a vida...bylo to ono... povyskočený konektorek... příjezd na plochu... ostuda ostuda, byl jsem rudý hanbou až na zadku.... výlevy typu: "čum hééle podivej to je káára...jéé co to má vzadu jééé on to má nabouraný hihihihihi"

Zaplatil jsem vstupné a porád jsem pádil to skovat někam dořady.... našťestí sem tam byl brzo tak bylo místa dost, zaparkuju a nervní obšlapuju kolem auta a čekám na toho kuka.....půl hodiny nic, hodina nic..najednou telefon... ufňukanej mi volá jestli bych pro něj nepřijel za bránu, že tu ibizu uvařil jak makarony. (aspoň jedna dobrá zpráva..taková ta škodolibá) tak jsem teda s nechutí vyrazil... snad nemusím komentovat tu vlnu obdivu když sem kroužil po letištní ploše s ibizou na laně zamnou...tím v podstatě ta story končí...

Opravu mi zaplatil a ještě mi něco zbylo....opravoval jsem to až do 3. září nejdříve nebyl čas, pak zas šla práce pomalu... jak by také ne, když se všechno muselo vyrobit skoro znova, dopasování, a pak měsíc stál v lakovně... aby vytvrdnul kit, to mi tvrdil lakýra...ale moc dobře vím, že nemohl sehnat barvu tak snad jen poučení pro ostatní... nikdy nejezděte v koloně... a když už... tak jako ty poslední