O prdech

Mně se hrozně líbí tohle:

I když hnědá barva je poměrně častá všude kolem nás, žádná země světa

ji

nemá na své státní vlajce.

to je téma na hovno... ale hustý

-> J3STER:

hugo.webzdarma.cz/hovno

-> King: u nás ve škole to zkoušely zaopalovat a dkž mu blafly kalhoty tak z toho byla věčí prdel než když přidal plyn a zapálil

-> King: Ja se hlasim dobrovolne

-> Tomaso435_Žák 3.Bé: Dobrej úlovek - tohle téma mi tenkrát uteklo :)

Tak co, kdo jste zkoušel zapalovat? :) Hořej, to vím! :))

-> petr s: tak já zas takvej zdatnej netovej maniak nejsem takže neznám, a tady na virtu sem asi tak rok a pul? možná už dva

-> Tomaso435_Žák 3.Bé: Že ti říkali blesk?

co tady člověk nevyhrabe

Ale kolik sem toho nevedel Chm, takove mezery - jeste ted se stydim

-> wekky: Tak jsem se dozvěděl, že máme s Hanušem mimořádně páchnoucí hovna...

-> Majkl: tos vystih!! :))

HUSTÝ

Toto mne dnes přišlo, myslím, že je tu mnoho lidí, kteří si to rádi přečtou:



Hovno známé i neznámé







Fakta:



Průměrné hovno zdravého člověka váží přibližně patnáct deka a měří cca 8

až

15 cm.Z 65 % je tvořeno vodou, z 5 až 10% dusíkem, z 10 až 20% pevnými

substancemi a z 10 až 20% popelem.



Obvykle má hnědou barvu, což je způsobeno obsahem bilirubinu, žlutého

vedlejšího produktu při likvidaci starých červených krvinek, chemicky

příbuzného hemoglobinu. Bakterie v poslední části trávicího traktu

způsobují přeměnu světlejšího bilirubinu na tmavohnědý urobilin. Jelikož

malé děti ještě nemají tak vysoký obsah těchto bakterií ve střevech,

jsou

jejich výkaly světlejší.



Jistý profesor na Cornellově veterinární škole dokazoval neškodnost a

sterilitu výkalů novorozeněte tím, že před svými studenty pojedl lžičkou

obsah tlustého střeva mladého telátka na pitevním stole. Proces trávení

není dokonalý, takže člověk výkaly vyloučí přibližně třetinu užitečných

bílkovin. Svým způsobem jsou i výkaly nutričně poměrně bohatou stravou.

Mezi lidmi není pojídání výkalů běžné, především z estetických důvodů,

ale

mnohá zvířata to dělají, včetně psů, prasat, myší, kuřat či krys.

Potrava

má na vlastnosti hovna přirozeně velký vliv.



Jídlo bohaté na vodu, především zelenina, vede k velkým a kluzkým

hovnům,

zatímco tučná jídla spíše k malým a pomalým. Výkaly vegetariánů a lidí,

jejichž střeva produkují větší množství metanu, mají tendenci plavat na

hladině.



Na stravě závisí přirozeně i zápach výkalů. Kojené děti mají výkaly

téměř

bez zápachu, naopak alkoholici, s bohatou střevní flórou, mají mimořádně

páchnoucí hovna.







Zajímavosti:



I když hnědá barva je poměrně častá všude kolem nás, žádná země světa

ji

nemá na své státní vlajce.



Čínština a řečtina pro ni dokonce nemají výraz.



Největší výkal na světě vážil dvacet kilogramů, tedy jako malý školák.



Toaletní papír se začal vyrábět v roce 1880 v Anglii.



Druhou knihou, kterou Johannes Gutenberg vytiskl hned po Bibli, byl

kalendář označující ideální dny a hodiny k užívání laxativ.







Průzkum:



Stalo se vám, že jste se museli utřít listím? Rukou? Bankovkami?



Listí jednoznačně vede s 50 % dotázaných. Překvapivých 8 % má za sebou

zkušenost s utíráním zadku rukou, zatímco těžko uvěřitelná 2 % se již v

nouzi utřela bankovkou.







Kolik čtverečků z role toaletního papíru utrhnete najednou? Kolikrát se

utřete jedním papírem? Kolika papíry se obvykle utíráte?



Najednou lidé utrhnou dva až dvacet (!) čtverečků, průměrně však pět.

Někteří lidé se jednou připraveným papírem utřou až desetkrát, ale v

průměru 1,5krát. Dotázaní průměrně spotřebují tři papíry na jedno

posezení.







Utíráte se pohybem odpředu dozadu, odzadu dopředu, nebo prostě střídavě

sem

a tam?



44 % se utírá odpředu dozadu, 11% se utírá odzadu dopředu s rukou

prostrčenou mezi nohama, 6 % tímtéž směrem s rukou vedle zadku, 4 %

(samé

ženy) táhnou odpředu dozadu s rukou mezi nohama, 2 % prostě rejdí sem a

tam.











Díváte se na papír po utření?



60 %, převážně muži, odpovídá kladně, 14 %, především ženy, nikdy,

dalších

16 % to dělá občas. Někteří dopsali vysvětlení: Je legrační se na to

podívat, Je to jako moučník po obědě, jeden mladík naopak napsal: Nikdy,

to

bych se poblil.







Utíráte se vestoje?



58 % respondentů, především ženy, se utírá vsedě, 25 %, především muži,

vestoje. 3 % v postoji mezi tím.







Vykonáváte velkou potřebu pravidelně? Jak často?



49 % tvrdí, že pravidelně. Někteří v tomto ohledu fungují jako hodinky.

V

9.15, po první kávě, odpovídá jeden. Vždy v 7 ráno a ve 4 odpoledne,

upřesňuje jiný. Periodicita se různí od jednou za tři dny po pětkrát

denně.

Průměr je ale 1,5krát denně. Všichni, kteří musejí více než třikrát

denně,

byli muži. Nejvíce respondentů (28 %) chodí na velkou ráno.







Je pro vás nepříjemné chodit na velkou mimo domov? Jaké bylo

nejnepohodlnější místo, kde jste si museli ulevit?



37 %, převážně mužům, nedělá problém vyprázdnit se kdekoliv mimo domov,

25

%, převážně ženám, to vyloženě vadí. Většina dotázaných se shodla na

tom,

že ulevovat si venku jim velké potěšení nedělá. Nejnepříjemnějším místem

pro jednoho respondenta bylo vyprazdňovat se ve finské tundře v hejnu

bodajícího hmyzu, jiná respondentka uvedla: Schovaná v ponču u silnice,

když nebyly široko daleko žádné stromy. 5 % odpovědělo, že nejvíc se

styděli jít na velkou v bytě partnerů, se kterými v tu dobu chodili.







Větry







Fakta:



Již v roce 400 př. n. l. pravil Hippokrates: "Nejlepší je,

když

vítr unikne nehlučně, ale stále je lepší ulevit si prdem, než jej v sobě

zadržovat."







Dusík, kyslík a kysličník uhličitý jsou dopravním prostředkem. Vodík a

metan pak výbušným pohonem, pokud se v blízkosti vyskytne plamen. Co

však

dodává větrům jejich typický odér je příměs síry. Dále je ve větrech

obsaženo malé množství dalších látek, z nichž jedna se například jmenuje

charakteristicky skatol. Odborníci tvrdí, že každý prd voní trochu

jinak.







Zajímavosti:



Nejslavnějším prdičem v historii byl v 19. století Francouz Joseph

Pujol,

po němž je dokonce v jeho rodné Marseilles pojmenována jedna ulice.

Pujol

objevil, že dokáže obrátit peristaltiku střev tak, že dovede polykat

vzduch

či velké množství tekutin zadnicí. Jeho umění jej nakonec přivedlo až na

pódium pařížského Moulin Rouge. Pujol byl natolik schopný, že dovedl

prdět

vzduch v různých tóninách a bavil publikum tím, že imitoval prdy malé

holčičky i matrony, zvuk kanonů či desetivteřinové trhání látky. Inu,

Petr

Novotný má co dohánět...



Wolfgang Amadeus Mozart jeden ze svých dopisů podepsal W.A. Mozart,

který

kadí bez prdů. J. V. Stalina trápily hlasité větry. Ve společnosti

jiných

lidí zvuk maskoval tím, že hlasitě rachtal skleněnou karafou na vodu.

Kuriózní je, že stejný problém trápil i Adolfa Hitlera.



Zaměstnanci pohřební služby, kteří připravují mrtvoly k vystavení v

otevřené rakvi, obvykle masírují spodní část břicha zemřelého, aby

unikající větry nezaskočily během slavnostního loučení pozůstalé.







Průzkum:



Kolikrát denně prdíte?



Průměrná hodnota je 9,15krát denně. Odpovědi se lišily jak podle věku,

tak

podle pohlaví. Ženy vyplnivší dotazník prdí v průměru 3,28krát denně,

muži

13,65krát. Jeden muž dokonce připsal: Lepší by bylo zeptat se, kolikrát

denně neprdím.







Po jakém jídle nejčastěji prdíte?



Vedou konzervované luštěniny (17 %), na druhém místě je pivo s 9 %, poté

káva a cibule po 8 %.







Pouštíte větry ve společnosti? Pokud ne, kam odcházíte?



Polovina respondentů pouští, polovina nepouští. Nejčastěji se odchází do

ústraní na záchod. Někteří lidé mají ve zvyku na blížící se hrozbu

předem

upozornit, ale obvykle jen mezi přáteli. 12 % respondentů umí prdět

tiše,

nebo se o to alespoň snaží, 2 % zvuk přehluší odkašláním, 9 % se poté

společnosti omluví. Jeden mladý respondent napsal, že to vždy svádí na

psa,

pokud je tento přítomen.







Jaká doba soužití s vaším partnerem musí uplynout, abyste si dovolili

pouštět v jeho přítomnosti větry?



Průměrně 92,77 dní. Muži 62,98 dní, ženy 149,82 dní.







Zkoušeli jste někdy své větry zapálit?



Pouze 12 % respondentů, výhradně mužů, se k tomuto sportu přihlásilo.







Prděli jste někdy ve vodě při plavání?



Prdělo 71 %.







Poté, co jste si uprdli, zkoušeli jste to svalit na někoho jiného?



K této nejrozšířenější lži na světě se přiznalo 52% dotázaných.